Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část V · Bitva o vnímání světa

21Média v době na rozhraní

Karel Novák · s. 491–516

Novák, bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize, hájí požadavek objektivity a vyváženosti proti tvrzení, že dává stejný prostor vrahům i obětem. Na krizi České televize z přelomu let 2000 a 2001 ukazuje, jak ztráta odstupu zpravodajství podkopává důvěru, a přibližuje ji dnešnímu stavu médií, kde podle něj k poklesu důvěry přispívá rozpad informačního monopolu i aktivismus části novinářů. Epilog z března 2021 doplněný po invazi na Ukrajinu vymezuje, kdy se relativizace použít nedá.

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Podle Nováka je požadavek vyváženosti něco jiného než relativismus: nepředpokládá, že je každý výrok pravdivý, jen že se alternativní názory připustí do diskuse a skutečně se probírají. s. 492
  2. Krizi České televize z přelomu let 2000 a 2001 popisuje jako příběh o tom, že ztráta odstupu zpravodajství snížila důvěru veřejnosti, která se po roce vrátila téměř na původní úroveň. s. 500
  3. Příčinu dnešního poklesu důvěry vidí v nástupu sociálních sítí a alternativních médií, které prolomily informační monopol novinářů; toho podle něj využily i autoritářské režimy přes trollí farmy. s. 503
  4. Na příkladu Česka a Německa tvrdí, že důvěru nesnižují jen fake news média, ale také mainstreamová média, která prosazují jediný správný pohled a umlčují kritiky, přičemž konsenzus má vznikat širokou diskusí. s. 511
  5. V dodatku po invazi na Ukrajinu vymezuje výjimku: u agrese a války se vyváženost neuplatňuje a agresoři nemají mít stejný prostor jako oběti, ale média mají tuto výjimku používat jen v zjevných případech. s. 513

Čísla z kapitoly

49 %důvěra v Českou televizi v březnu 2001 po krizi, z 68 % v roce 2000, než se v prosinci 2001 vrátila na 65 % s. 500, 2001
34 %podíl dotázaných z poloviny roku 2003, kteří považovali informace ČT1 za pravdivé a úplné, dalších 46 % je považovalo za pravdivé, ale neúplné s. 500, 2003
80 %přibližná důvěra v Českou televizi před nějakými 17 lety od času psaní textu, tedy od března 2021 s. 500
12. 12. 2000den, kdy nová Rada ČT odvolala generálního ředitele Dušana Chmelíčka a začal boj o Českou televizi s. 494, 2000
5. na 6. 1. 2001noc, kdy Sněmovna rozhodovala o postoji k televizní krizi; podle autora jednostranný výběr z usnesení v Hodačových Událostech vedl o tři dny později k poslední relaci týmu Jany Bobošíkové s. 497, 2001
93 %podíl negativních informací o Trumpovi v prvních sto dnech u CNN a NBC podle výzkumu Harvardovy univerzity, u CBS 91 %, u Fox News 52 % s. 504, 2017
55 %podíl dotázaných v Německu v roce 2016, kteří odpověděli, že je německá média systematicky obelhávají, podle studie Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči s. 510, 2016
30 000zpravodajských příspěvků, které analyzoval výzkum Otto Brenner Stiftung o německých médiích na vrcholu uprchlické krize 2015 s. 510, 2015

Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize

Důvěra v Českou televizi po krizi 2000 až 2001

% lidí

2000před krizí
68
březen 2001těsně po krizi
49
prosinec 2001
65
Text na s. 500 podle CVVM · Kapitola 21, s. 500

Podoba zpravodajství o prvních sto dnech Trumpa podle Harvardovy studie

% negativních a pozitivních informací

negativnípozitivní
CNN a NBC937
CBS919
Fox News5248
Text na s. 504 · Kapitola 21, s. 504

Co se děje dálMimo knihu · z veřejných zdrojů · stav k 6. 10. 2026

CVVM 2026: veřejnoprávním médiím důvěřuje 44 % lidí

V šetření CVVM z přelomu března a dubna 2026 uvedlo 44 % dotázaných, že důvěřuje veřejnoprávním médiím, 25 % jim nedůvěřuje. U soukromých médií je poměr 18 % ku 27 %, u sociálních sítí 6 % ku 62 %. CVVM výslovně upozorňuje, že kvůli nové metodice nejsou výsledky přímo srovnatelné s šetřeními do roku 2024, a tím spíš ne s údaji z přelomu let 2000 a 2001.

44 % ku 25 %důvěra ku nedůvěře k veřejnoprávním médiím, CVVM, 27. 3. až 8. 4. 2026
18 % ku 27 %důvěra ku nedůvěře k soukromým médiím, stejné šetření
6 % ku 62 %důvěra ku nedůvěře k sociálním sítím, stejné šetření
1031počet respondentů starších 15 let (panel Naše společnost, CAWI a CAPI)

Důvěra v média podle CVVM, březen a duben 2026 (podíl těch, kdo důvěřují)

% dotázaných

Veřejnoprávní média
44
Soukromá média
18
Sociální sítě
6

Navazuje na knihu, s. 500: Řada CVVM o důvěře v Českou televizi z let 2000 a 2001 (68, 49 a 65 %); nové šetření se ptá obecně na veřejnoprávní média a používá jinou metodiku.

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Důvěra k vybraným institucím veřejného života, březen a duben 2026 (tisková zpráva po260507, tabulka), 7. 5. 2026; CVVM SOÚ AV ČR, Důvěra k vybraným institucím veřejného života, březen a duben 2026 (tisková zpráva)

Digital News Report 2026: důvěra ve zprávy 31 %

Podle Digital News Report 2026 (Reuters Institute) důvěřuje většině zpráv v Česku 31 % lidí, o dva body méně než loni, a 41 % se zprávám aspoň občas vyhýbá, o čtyři body víc. Veřejnoprávní vysílatelé zůstávají nejdůvěryhodnější značkou; autor české stránky Václav Štětka zároveň popisuje slovní útoky představitelů vlády na novináře, zejména z České televize, a nejistotu kolem budoucí nezávislosti veřejnoprávních médií.

31 %celková důvěra ve zprávy v Česku, Digital News Report 2026 (meziročně minus 2 body, průměr zemí 37 %)
41 %podíl lidí, kteří se zprávám někdy nebo často vyhýbají (plus 4 body)

Navazuje na knihu, s. 500: Pasáž o důvěře v Českou televizi podle CVVM v letech 2000 a 2001 (68, 49 a 65 %); Digital News Report měří jinou věc, důvěru ve zprávy obecně (vysvětlení redakce).

Zdroj: Reuters Institute for the Study of Journalism, Digital News Report 2026, Czech Republic (autor Václav Štětka), 16. 6. 2026

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje

Bitva o vnímání