Mapa knihy

Jak spolu kapitoly mluví

Šest částí, 26 kapitol a 83 míst, kde se autoři navzájem potkávají: stejné téma, stejné místo, stejná událost viděná z jiné strany. Vyberte kapitolu nebo motiv a mapa ukáže, kudy kniha vede.

Všechny vazbyKaždá s odůvodněním a stranami v obou kapitolách

1 · Znovuzrození hříchu a 2 · Demokracie: 4. července 2026
Neff i Bárta používají obraz civilizace, která se ničí sama: Neff u Evropy roku 1914, Bárta s Toynbeem u dnešního úpadku demokracie. sebevražda civilizace · s. 23 a s. 59
1 · Znovuzrození hříchu a 22 · Medicína na rozhraní
Neff spojuje nepříznivý demografický vývoj Evropy s příchodem migrantů, Zima ukazuje pokles porodnosti v Česku na zhruba 77 000 narozených dětí. Demografie · s. 23 a s. 521
Neff připomíná osm miliard lidí na Zemi a očekávaný růst k deseti miliardám, po němž počet začne klesat, což Zima doplňuje o domácí pokles porodnosti a stárnutí. demografie světa · s. 26 a s. 521
1 · Znovuzrození hříchu a 7 · Rusko – válka jako zlom
Neff vychází z růstu světové populace k deseti miliardám, Svoboda popisuje opačný případ, demografický propad Ruska zrychlený válkou. Demografie · s. 26 a s. 185
Svoboda popisuje demografický propad Ruska zrychlený válkou, Neff vychází z osmi miliard lidí na Zemi a z odhadu, že populace poroste k deseti miliardám. Demografie · s. 26 a s. 185
1 · Znovuzrození hříchu a 24 · Recyklace, energie, udržitelnost
Neff vidí v evropské klimatické politice zelené náboženství, Urbánek popisuje, jak podle něj tlak na rychlé změny přesouvá výrobu a emise mimo EU. klima a energie · s. 26 a s. 566
Urbánek kritizuje uspěchaný tlak na dekarbonizaci a Neff píše, že osud utopií nemine ani zelenou. zelená utopie · s. 28 a s. 564
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 11 · Německo na geopolitické křižovatce
Bárta uvádí AfD jako výsledek voleb 20,8 %, kapitola o Německu jako řadu zemských průzkumů, tedy jiné metriky téhož jevu. AfD · s. 58 a s. 316
Bárta formuluje Hérakleitův zákon, kapitola o Německu jím vykládá, že faktory německého vzestupu byly tytéž, které přivedly zemi do krize. Hérakleitův zákon · s. 56 a s. 301
Bárta v kapitole 2 uvádí, že AfD ve spolkových volbách 2025 zdvojnásobila výsledek na 20,8 %, tabulka v kapitole 11 dává zemské průzkumy až 42 %, což jsou jiné metriky a nelze je míchat. AfD: volební výsledek a zemské průzkumy · s. 58 a s. 316
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 23 · Energie jako osud civilizace
Hašek přenáší Hérakleitův princip na energetiku a Hormuz: integrace trhů, která snižovala náklady, se v krizi obrací proti systému. Hérakleitův zákon · s. 56 a s. 549
Hašek přebírá Bártův Hérakleitův princip jako klíč k energetickým přechodům a Bárta jej uvádí jako zákon, podle něhož původní přednosti systému později přivodí jeho krizi. Hérakleitův zákon · s. 57 a s. 537
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Bruna použil Bártův test na umělou inteligenci a výpočetní výkon: tytéž faktory, které systém vynesou, ho nakonec přivedou do krize. Hérakleitův test · s. 56 a s. 598
Bruna používá Bártův Hérakleitův test na digitální technologie: tytéž faktory, které systém vynesou, ho přivedou do krize, a v závěru připomíná druhou půlku testu. Hérakleitův test · s. 57 a s. 598
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“
Bárta rozebírá Thielovu a Yarvinovu představu vlády kompetentních, Kovář tytéž lidi řadí do okolí druhé Trumpovy administrativy. technologičtí oligarchové · s. 44 a s. 121
Kovář jmenuje Thiela, Sackse a Yarvina mezi lidmi bez výkonné moci, ale s vlivem za Trumpem, Bárta jejich představu vlády kompetentních rozebírá. technologičtí oligarchové · s. 44 a s. 121
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 3 · Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání?
Bárta chce snížit granularitu státu, Havlíček vede stát k fragmentárnosti; oba chtějí menší celky, ale mluví o jiných úrovních, správních jednotkách proti velikosti státu. velikost státu · s. 55 a s. 85
Havlíček vede stát k fragmentárnosti, Bárta chce snížit granularitu; oba usilují o menší celky, ale mluví o jiných úrovních, velikosti státu proti správním jednotkám uvnitř něj. velikost státu · s. 55 a s. 85
Havlíček přebírá první z Bártových sedmi zákonů a opírá o něj očekávaný kolaps současného státu. zákon kolapsu a regenerace · s. 56 a s. 77
3 · Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání? a 14 · Století Sykese a Picota
Havlíček uvádí Sykes-Picotovu dohodu jako klasický příklad ztráty státních funkcí, Hrabalová ji rozebírá jako zdroj umělosti států regionu. Sykes Picot · s. 70 a s. 388
Havlíček uvádí dopady Sykes-Picotovy dohody v poznámce jako klasický příklad řešení dávných historických reliktů, Hrabalová se ptá, nakolik je dohoda skutečnou příčinou dnešních problémů. Sykes Picot jako příklad · s. 70 a s. 401
3 · Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání? a 13 · Blízký východ na rozhraní
Havlíček řadí střet v Hormuzu mezi spory o světový řád, Steininger popisuje, jak Írán průliv fakticky uzavřel. Hormuz · s. 70 a s. 360
3 · Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání? a 12 · Quo vadis, EU?
Havlíček varuje před přesunem suverenity na nadstát, Čepová si přeje Evropu, která nebude omezovat národní suverenitu, a mluví o silné Evropě silných národních států. suverenita a EU · s. 73 a s. 342
4 · Transformace může vyjít! a 11 · Německo na geopolitické křižovatce
Hampl počítá levnou ruskou energii mezi tři větry, které Evropa ztratila, kapitola o Německu popisuje, jak po invazi skončila éra levného ruského plynu pro německý průmysl. ruská energie · s. 91 a s. 299
Hampl označuje americký deštník za druhý ztracený vítr, kapitola o Německu popisuje, jak byl zpochybněn za obou Trumpových administrativ. americký bezpečnostní deštník · s. 91 a s. 300
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 4 · Transformace může vyjít!
Hampl i Bárta chápou kolaps jako přeměnu, ne zánik, Hampl jako konec nefunkčního, Bárta jako přechod společnosti do jiné podoby. kolaps a regenerace · s. 56 a s. 92
4 · Transformace může vyjít! a 6 · Vzestup čínského draka
Hampl v poznámce uvádí, že Čína po Tengových reformách spojila totální moc strany s trhem, Železný líčí Tengův přístup jako první etapu čínské zahraniční politiky. čínská cesta · s. 100 a s. 145
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 13 · Blízký východ na rozhraní
Kovář vidí válku, kterou drtivá většina Američanů nepodporuje, Steininger vidí americkou záruku, která trvá, ale má hranici. válka s Íránem · s. 126 a s. 354
Kovář je řadí k největším úspěchům Trumpovy první administrativy, Steininger na nich ukazuje, jak Emiráty jako první stát Zálivu normalizovaly vztahy s Izraelem. Abrahámovské dohody · s. 111 a s. 367
Kovář vidí válku, kterou drtivá většina Američanů nepodporuje, a prezidenta v pasti, Steininger vidí americkou záruku, která trvá, ale má hranici tam, kde končí vlastní existenční zájem USA. Válka s Íránem · s. 126 a s. 354
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 6 · Vzestup čínského draka
Kovář uvádí, že Washington váhá s garancemi Tchaj-wanu a vyčítá mu odčerpání polovodičového průmyslu, Železný popisuje, že ostrov vyrábí přes 90 % nejpokročilejších čipů. Tchaj wan a čipy · s. 129 a s. 151
Železný vysvětluje, proč Tchaj-wan s více než 90 % pokročilých čipů funguje jako křemíkový štít, Kovář popisuje, že Washington váhá s jasnými garancemi. Tchaj wan · s. 129 a s. 151
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 16 · Latinská Amerika věčně na rozhraní
Kovář líčí zatčení Madura jako vyvrcholení boje proti kartelům, Kalenda stejný zásah označuje za únos diktátora a řadí ho k americkým zásahům v Latinské Americe. Venezuela · s. 124 a s. 425
Kovář popisuje zatčení Madura americkou armádou jako vyvrcholení boje proti kartelům s důsledky pro Kubu; Kalenda tentýž krok vykládá tak, že USA mohou čas od času zasáhnout v regionu, ale jejich vliv na velké státy je omezený a nátlak ztrácí efektivitu. Zatčení Madura a Kuba · s. 124 a s. 425
6 · Vzestup čínského draka a 24 · Recyklace, energie, udržitelnost
Železný uvádí kontrolu Číny nad kritickými materiály až 70 %, Urbánek počítá 60 až 70 % těžby a asi 90 % rafinace, tedy jiné měřítko téhož jevu. podíl Číny na surovinách · s. 157 a s. 562
Urbánek i Železný uvádějí cíle evropského Nařízení o kritických surovinách do roku 2030: těžit 10 %, zpracovávat 40 %, recyklovat 25 %. cíle CRMA · s. 158 a s. 562
6 · Vzestup čínského draka a 23 · Energie jako osud civilizace
Hašek uvádí přes 80 % světové rafinace vzácných zemin, Železný počítá závislost EU z 90 % v těžbě a ze 100 % ve zpracování, každý měří něco jiného. podíl Číny na surovinách · s. 157 a s. 549
Hašek připomíná, že geopolitická soutěž se přesouvá od nalezišť ke zpracovatelským řetězcům, Železný popisuje, jak Čína čtyři dekády budovala kontrolu nad těžbou a zpracováním kritických materiálů. Čína a suroviny · s. 157 a s. 549
6 · Vzestup čínského draka a 11 · Německo na geopolitické křižovatce
Železný popisuje čínskou kontrolu surovin jako statistiku, kapitola o Německu jako zkušenost továren, které dostávají jen tolik materiálu, kolik spotřebují. vzácné zeminy v Německu · s. 157 a s. 315
Bárta a Kovář uvádějí, že německé podniky dostávají vzácné zeminy jen v množství aktuální spotřeby, Železný dokládá sílu čínské páky na propadu exportu těchto prvků do Japonska o 34 %. Čínské omezení vzácných zemin · s. 158 a s. 315
6 · Vzestup čínského draka a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Železný ukazuje Tchaj-wan jako výrobce čipů pro trénink umělé inteligence, Bruna popisuje, že čipy jediné firmy pohánějí většinu tohoto tréninku. čipy a umělá inteligence · s. 151 a s. 601
6 · Vzestup čínského draka a 17 · Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhaly
Železný líčí čínskou kontrolu surovin jako čtyři dekády budovanou strategii, Zámečník uvádí, že čínské firmy odhadem kontrolují až 90 % těžebního sektoru Zimbabwe. čínské firmy v těžbě · s. 157 a s. 432
Železný popisuje Pás a stezku jako čínský nástroj financovaný státními fondy a bankami, Zámečník ukazuje, jak projekty napojené na ni na Srí Lance, realizované za čínské peníze čínskými kontraktory často bez výběrových řízení, skončily dluhem a předáním přístavu. Nová hedvábná stezka · s. 148 a s. 430
7 · Rusko – válka jako zlom a 13 · Blízký východ na rozhraní
Svoboda popisuje, že Indie nakupovala ruskou ropu se slevou do uzavření Hormuzu, Steininger uvádí, kolik ropy průlivem před válkou proplulo. Hormuz · s. 182 a s. 360
7 · Rusko – válka jako zlom a 11 · Německo na geopolitické křižovatce
Svoboda popisuje dopad sankcí na ruskou ekonomiku, kapitola o Německu shrnuje, že EU přijala již 21 sankčních balíčků. sankce · s. 179 a s. 304
7 · Rusko – válka jako zlom a 19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence
Svoboda líčí ruskou propagandu jako pilíř režimu, který se stal obětí vlastních příběhů, Vrabel popisuje, že za operacemi Doppelgänger, Undercut a Overload stála ruská prezidentská administrativa. ruská propaganda · s. 173 a s. 470
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 7 · Rusko – válka jako zlom
Svoboda zmiňuje účast Ušakova na jednáních s Trumpovou administrativou, Kovář uvádí setkání Trumpa s Putinem na Aljašce v srpnu 2025. jednání USA a Ruska · s. 128 a s. 169
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 8 · O malých armádách a jejich realistickém obranném plánování
Kofroň vysvětluje černé pasažérství jako logiku malých členů aliance, Kovář říká, že evropští členové NATO jimi dlouho byli, a o České republice že to platí dodnes. černí pasažéři v NATO · s. 125 a s. 193
8 · O malých armádách a jejich realistickém obranném plánování a 11 · Německo na geopolitické křižovatce
Kofroň popisuje, jak Trumpův postoj k NATO mění pohled na spoléhání na USA, kapitola o Německu, že americký deštník je zpochybňován za obou Trumpových administrativ. americký bezpečnostní deštník · s. 204 a s. 300
8 · O malých armádách a jejich realistickém obranném plánování a 15 · Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus
Kofroň píše, že Finsko si udrželo mohutné dělostřelectvo, které AČR vyřazovala, Zrno, že zbraně ze skladů starého železa umožnily Ukrajině pomáhat po roce 2022. zbraně pro Ukrajinu · s. 204 a s. 407
Kofroň u České republiky uvádí, že přílišná důvěra v bezpečí vedla k omezování obranných výdajů a velikosti armády; Zrno týž vzorec popisuje u evropských států jako zapomenuté pojištění, které není levné, ale je lepší ho mít. Armáda jako pojištění · s. 206 a s. 407
9 · Británie v čase „na rozhraní“ a 11 · Německo na geopolitické křižovatce
Bárta a Kovář řadí brexit mezi symboly konce liberálního uspořádání po studené válce, Šmigol ho vysvětluje hlavně domácími britskými liniemi a vnitrostranickým bojem. Brexit jako začátek zlomu · s. 236 a s. 294
Bárta a Kovář označují rok 2016 s brexitem za symbolický počátek konce liberálního uspořádání, Šmigol v kapitole 9 popisuje samotné referendum a boj o Evropu uvnitř britských konzervativců. Brexit jako počátek zlomu · s. 236 a s. 294
9 · Británie v čase „na rozhraní“ a 12 · Quo vadis, EU?
Šmigol se ptá, nakolik brexit způsobila neústupnost Bruselu, Čepová popisuje výstupová jednání jako vedená bez flexibility a v duchu potrestání a uvádí, že Reform UK vede průzkumy. Brexit a neústupnost EU · s. 234 a s. 341
Čepová popisuje výstupová brexitová jednání jako vedená bez flexibility a v duchu potrestání, Šmigol se ptá, nakolik brexit zapříčinila sama Unie svou neústupností. Brexit a neústupnost EU · s. 234 a s. 341
9 · Británie v čase „na rozhraní“ a 13 · Blízký východ na rozhraní
Pro Šmigola je suezské fiasko roku 1956 okamžikem, kdy Británie přestala být velmocí, u Steiningera je Suez po husijských útocích poloprázdný a symbol křehkosti dnešních obchodních cest. Suez · s. 222 a s. 378
Steininger i Šmigol vidí v suezské krizi z roku 1956 okamžik, kdy pod tlakem USA skončila velmocenská role Británie a Francie, Steininger v blízkovýchodním kontextu, Šmigol v kontextu britského vztahu k Evropě. Suez 1956 · s. 222 a s. 371
9 · Británie v čase „na rozhraní“ a 10 · Francie na rozhraní
Černý řadí zvolení Macrona v roce 2017 do doby po brexitu a Trumpově zvolení jako opak populistické vlny, Šmigol líčí brexit jako výsledek britských domácích sporů o Evropu a imigraci. Brexit a Trump jako pozadí voleb 2017 · s. 236 a s. 272
Zatímco Británie po roce 1979 s Thatcherovou liberalizovala, Francie po roce 1981 svěřila moc levici s opačným programem znárodňování a pak se v roce 1983 obrátila k rozpočtové disciplíně. Thatcherová a Mitterrand · s. 225 a s. 263
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 9 · Británie v čase „na rozhraní“
Kovář vidí Reform UK jako součást vlny radikálních populistických hnutí vedle trumpismu, AfD a Národního sdružení, Šmigol jeho vzestup vysvětluje britskými příčinami včetně migrace a stagnace. Reform UK a krajní pravice · s. 135 a s. 248
9 · Británie v čase „na rozhraní“ a 18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací
Rod uvádí referendum o brexitu jako příklad masového šíření zavádějících informací na sociálních sítích, Šmigol výsledek vysvětluje kampaní Dominica Cummingse a obavami z imigrace. Referendum o brexitu a dezinformace · s. 236 a s. 447
Rod řadí brexitové referendum mezi volby provázené masovým šířením nepravdivých informací a Šmigol uvádí jeho výsledek. referendum o brexitu · s. 236 a s. 447
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 10 · Francie na rozhraní
Černý uvádí, že Národní sdružení v evropských volbách 2024 získalo přes třicet procent hlasů, Bárta k tomu dodává, že mezi voliči ve věku 18 až 24 let ho volilo 32 %. Krajní pravice a volby do EP 2024 · s. 58 a s. 282
10 · Francie na rozhraní a 12 · Quo vadis, EU?
Černý připouští, že vítězství Marine Le Penové by urychlilo debatu o reformě EU, Čepová nečeká nový federalistický elán v Macronově stylu. Budoucnost EU po volbách 2027 · s. 288 a s. 340
10 · Francie na rozhraní a 23 · Energie jako osud civilizace
Černý popisuje vznik jaderné energetiky jako součást gaullistické strategie autonomie, Hašek ji uvádí jako příklad státem řízené energetické soběstačnosti s vlastní formou zranitelnosti. Francouzská jaderná energetika · s. 261 a s. 543
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 10 · Francie na rozhraní
Kovář připomíná, že se Macron podobně jako Trump prezentoval jako někdo mimo establishment, Černý líčí Macrona z roku 2017 jako kandidáta, který nebyl spojen ani s klasickou pravicí, ani s tradiční levicí. Macron a Trump jako outsideři · s. 108 a s. 272
11 · Německo na geopolitické křižovatce a 12 · Quo vadis, EU?
Bárta a Kovář uvádějí, že Merkelová zrušila tabu společného dluhu při fondu NextGenerationEU, Čepová píše, že nový dluh pro rozpočet 2028 až 2034 prozatím vetuje Německo. Společný dluh EU · s. 296 a s. 341
Čepová vytýká, že Merkelová je oceněna v době, kdy její straničtí nástupci ji obviňují z vzestupu AfD, Bárta a Kovář označují nevyřešenou migraci za fatální chybu Merkelové a klíč k popularitě AfD. Merkelová, migrace a AfD · s. 317 a s. 334
Obě kapitoly popisují společné zadlužení EU z roku 2020 jako zlom, Čepová ho řadí k mimořádným opatřením podle plánu Macrona a Merkelové, kapitola 11 zdůrazňuje, že šlo o osobní rozhodnutí Merkelové zrušit tabu společného dluhu. Společný dluh a NextGenerationEU · s. 296 a s. 340
11 · Německo na geopolitické křižovatce a 13 · Blízký východ na rozhraní
Bárta a Kovář popisují, jak podíl LNG v evropském dovozu vzrostl z 20 na přes 40 %, Steininger ukazuje, že Evropa tím vyměnila jednu závislost za druhou a válka v Zálivu ji zasáhla cenou plynu. Plyn a LNG po roce 2022 · s. 300 a s. 378
11 · Německo na geopolitické křižovatce a 23 · Energie jako osud civilizace
Bárta a Kovář uplatňují Hérakleitův zákon na německý hospodářský model, Hašek ho vidí v krizi uzavření Hormuzu, kde se integrace globálních energetických trhů obrátila ve zranitelnost. Hérakleitův zákon · s. 301 a s. 549
Hašek rozebírá německou volbu dekarbonizace s cenou ruského plynu a vysokých cen energie, kapitola o Německu uvádí chronologii odstavení jaderných bloků do 15. dubna 2023. německý odchod od jádra · s. 303 a s. 542
12 · Quo vadis, EU? a 24 · Recyklace, energie, udržitelnost
Urbánek cituje z Draghiho vystoupení stejná čísla jako Čepová, čtyři evropské firmy z 50 největších technologických a dvojnásobné až trojnásobné ceny elektřiny. Draghiho zpráva · s. 336 a s. 585
Urbánek cituje Draghiho varování z roku 2024 před závislostí Evropy na dovozu a Čepová rozebírá jeho zprávu o konkurenceschopnosti jako budíček pro Evropu. Draghiho zpráva · s. 335 a s. 584
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 12 · Quo vadis, EU?
Čepová píše, že AfD vede celoněmecký průzkum od jara 2025 bez čísla, kapitola 2 uvádí volební výsledek AfD 20,8 % z 23. února 2025, jde o dvě různé metriky. AfD v průzkumech · s. 58 a s. 340
12 · Quo vadis, EU? a 14 · Století Sykese a Picota
Čepová cituje, že migranti ze Středního a Blízkého východu jsou bezpečnostní hrozba, Hrabalová vidí v migrační krizi let 2015 a 2016 důkaz, že region je blízkým sousedem a jeho dění Evropu ovlivní. Blízký východ a migrace do Evropy · s. 334 a s. 400
Čepová cituje, že migranti ze Středního a Blízkého východu jsou pro Evropu bezpečnostní hrozba, Hrabalová píše, že migrační krize let 2015 a 2016 připomněla, že region je naším blízkým sousedem. Blízký východ jako sousední region · s. 334 a s. 400
13 · Blízký východ na rozhraní a 23 · Energie jako osud civilizace
Obě kapitoly popisují uzavření průlivu po úderu z 28. února 2026 a kladou před válkou přibližně 20 milionů barelů denně; Hašek k tomu přidává pětinu světového obchodu s plynem, Steininger zase obchvaty potrubím a jejich zranitelnost. Hormuz · s. 360 a s. 548
Hašek popisuje uzavření Hormuzského průlivu po úderu z 28. února 2026 a Steininger rozvádí následky, včetně toho, že plné toky se podle ADNOC neměly obnovit dřív než v roce 2027. Hormuz · s. 360 a s. 548
13 · Blízký východ na rozhraní a 14 · Století Sykese a Picota
Steininger se vznikem poválečného uspořádání nezabývá a odkazuje na Hrabalovou, která vykládá umělost hranic jako zdroj dlouhodobé nestability, zatímco on se ptá, kdo hlídá obchodní cesty. Sykes Picot · s. 350 a s. 388
Steininger popisuje zhroucení červnového memoranda a boje v červenci, Hrabalová v době psaní své kapitoly uvádí válku jako pozastavenou a jednání jako stojící na mrtvém bodě, takže kapitoly zachycují různý okamžik vývoje. Stav Hormuzu a války · s. 379 a s. 400
Steininger při výkladu o trasách a úžinách sám odkazuje na tuto kapitolu pro to, jak se po první světové válce rodilo politické uspořádání regionu, Hrabalová o něm říká, že Sykes-Picotova dohoda vytvořila rámec pro vznik států. Vznik dnešního uspořádání regionu · s. 350 a s. 388
Hrabalová popisuje Irák jako zemi, jejíž povrchová voda pochází z devadesáti procent ze zahraničí, Steininger vidí ve vodě strategickou surovinu, o niž se bude hrát stejně tvrdě jako kdysi o ropu, a ukazuje to na Íránu. Voda · s. 363 a s. 396
Hrabalová v době psaní popisuje válku jako pozastavenou, jednání jako uvízlá a Hormuz jako uzavřený; Steininger líčí, že červnové memorandum vydrželo tři týdny a v červenci se zhroutilo. Přesné datum psaní obou kapitol kniha neuvádí. Válka s Íránem a Hormuz · s. 379 a s. 400
Hrabalová popisuje obavy z vlády bývalého džihádisty aš-Šaraa a z nepotrestaných masakrů alavitů, Steininger vykládá pád Asada jako přesun mocenského těžiště, nikoli jako výhru demokracie nebo prohru jedné sekty. Sýrie po Asadovi · s. 376 a s. 396
13 · Blízký východ na rozhraní a 24 · Recyklace, energie, udržitelnost
Steininger píše o čínské kontrole zpracování vzácných zemin jen slovy „převážná většina“, Urbánek dává číslo 60 až 70 % těžby a přibližně 90 % rafinace. Čínská kontrola surovin · s. 355 a s. 562
11 · Německo na geopolitické křižovatce a 15 · Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus
Zrno popisuje, jak Bundeswehr přišel o 95 procent tanků a kolem roku 2018 byla schopná nasazení sotva třetina techniky; Bárta a Kovář totéž vidí jako důsledek toho, že Německo nikdy nedosáhlo dvouprocentního cíle NATO, takže jejich výklad doplňuje příčinu, kterou Zrno nerozebírá. Chronicky podfinancovaný Bundeswehr · s. 320 a s. 406
Bárta a Kovář po německém obratu čekají, že zbrojní výroba v Evropě konečně poroste bez pseudo-etických překážek, Zrno ale ukazuje, odkud tyto překážky vzešly (ESG, sociální taxonomie) a že ztracená léta se doháněním podfinancování dosud projevují. Zbrojní průmysl a „pseudo etické překážky“ · s. 309 a s. 408
15 · Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus a 24 · Recyklace, energie, udržitelnost
Urbánek na příkladu tanků upozorňuje, že EU provozuje 12 různých typů tanků bez unifikace, Zrno popisuje související brzdu výroby: kvůli byrokracii a odporu místních je prakticky nemožné postavit novou halu nebo sklad munice. Evropské tanky a omezení zbrojního průmyslu · s. 410 a s. 567
7 · Rusko – válka jako zlom a 15 · Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus
Svoboda uvádí, že ruská propaganda líčí válku jako pomoc Ukrajincům od fašistického režimu; Zrno tvrdí, že ukrajinský nacionalismus je naopak inkluzivní a ruskojazyčné obyvatele nešikanuje, přestože připouští kontroverzní proudy typu Azov. Ruská propaganda a ukrajinský nacionalismus · s. 183 a s. 411
Svoboda popisuje, že ruský vojenský průmysl dostal absolutní prioritu a odsává pracovníky z civilních odvětví; Zrno popisuje opačnou stranu, Evropu, kde po roce 2022 při restartu výroby chybějí tisíce kvalifikovaných lidí od konstruktérů po svářeče. Zbrojní průmysl a pracovní síla · s. 180 a s. 407
6 · Vzestup čínského draka a 16 · Latinská Amerika věčně na rozhraní
Železný popisuje čínskou kvazimonopolní kontrolu nad těžbou a zpracováním kritických materiálů, Kalenda doplňuje, že Brazílie má po Číně druhé největší zásoby vzácných zemin a že region má suroviny pro nejvyspělejší technologie. Čína a kritické suroviny · s. 157 a s. 425
16 · Latinská Amerika věčně na rozhraní a 17 · Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhaly
Kalenda uvádí Čínu jako největšího obchodního partnera Jižní Ameriky od roku 2015, Zámečník ukazuje druhou stranu téže strategie v Africe, kde čínské projektové půjčky jistí budoucí výnosy z těžby (Kongo, Angola, Zimbabwe). Čína jako partner a věřitel · s. 422 a s. 432
Zámečník popisuje Kongo, Angolu a Zimbabwe, které čínským věřitelům zastavují výnosy z těžby, Kalenda uvádí Čínu jako největšího obchodního partnera Jižní Ameriky od roku 2015 a závislost regionu na vývozu surovin do Číny. Čína jako věřitel a partner · s. 422 a s. 432
7 · Rusko – válka jako zlom a 16 · Latinská Amerika věčně na rozhraní
Svoboda popisuje demografický propad Ruska a rozdíly mezi regiony, Kalenda upozorňuje, že i Latinská Amerika po poklesu porodnosti čelí stárnutí, v Brazílii klesla porodnost pod úroveň USA a Francie. Demografický propad · s. 185 a s. 424
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 16 · Latinská Amerika věčně na rozhraní
Bárta uvádí rozpad demokratických režimů v Latinské Americe sedmdesátých let jako příklad toho, že hospodářské obtíže rozkládají demokracii, Kalenda píše o témže období jako o studenoválečných juntách a o pádu diktatur v osmdesátých letech, od nějž se kyvadlo kýve. Pád demokracií v Latinské Americe · s. 52 a s. 418
13 · Blízký východ na rozhraní a 17 · Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhaly
Steininger uvádí, že Egypt drží nad vodou hlavně půjčky států Zálivu a MMF; Zámečník popisuje obdobnou záchranu Srí Lanky, které MMF po bankrotu poskytl tři miliardy dolarů výměnou za reformy. Půjčky MMF a Zálivu · s. 377 a s. 431
Steininger píše, že Saúdská Arábie sahá po kritických nerostech v Africe, Zámečník vidí v Zimbabwe a dalších zemích souboj, v němž musí USA a EU své zdroje pojistit proti čínským konkurentům. Boj o africké kritické nerosty · s. 355 a s. 432
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 17 · Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhaly
Bárta uvádí, že instituce v chudých společnostech kolabují pod tíhou klientelismu a korupce, Zámečník na JAR ukazuje, že rozklad způsobila dohromady dominance ANC bez konkurence a rozsáhlé klientelistické sítě z doby Zumy. Klientelismus a slabé instituce · s. 52 a s. 434
7 · Rusko – válka jako zlom a 17 · Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhaly
Zámečník řadí země Sahelu mezi příklady selhávajících států a zdroje migračních rizik, Svoboda popisuje, jak Rusko podpořilo převraty v Mali a Burkině Faso, které omezily vliv Francie. Sahel a ruská podpora převratů · s. 176 a s. 429
18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací a 19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence
Rod popisuje dělení světa na my a oni jako nástroj manipulace a Vrabel stejný mechanismus rozvádí na nálepkování jako nejmenší podobě emočního spouštěče. my a oni, nálepkování · s. 450 a s. 468
Vrabel i Rod píší o mezích ověřování faktů; Rod zdůrazňuje, že vyvracení je delší a méně atraktivní než manipulace, Vrabel že ověřit lze výstřel, ne palebný plán. limity fact checkingu · s. 457 a s. 473
18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací a 20 · Poslední generace novinářů
Rod varuje, že chatbot může převzít zmanipulované narativy, a Půr uvádí, že důvěra v odpovědi chatbotů je globálně 20 %. chatboti jako zdroj informací · s. 453 a s. 482
Půr uvádí, že chatboty používá ke zprávám jen asi 10 % lidí, Rod varuje, že chatbot nepřebírá informace z neutrálního prostoru. chatboti a zpravodajství · s. 453 a s. 482
18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací a 21 · Média v době na rozhraní
Rod zmiňuje, že část aktérů rámovala strategickou komunikaci státu jako vládní propagandu, a Novák popisuje opačné nálepkování, kdy žádost o vyváženost vyvolá nálepku nástroje ruské hybridní války. strategická komunikace jako propaganda · s. 456 a s. 506
Rod uvádí, že část aktérů rámovala strategickou komunikaci státu jako vládní propagandu, Novák popisuje nálepkování z opačné strany. propaganda jako nálepka · s. 456 a s. 506
7 · Rusko – válka jako zlom a 18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací
Rod uvádí anexi Krymu jako příklad narativu o reunifikaci a Svoboda píše o propagandou zpracovaných akcích, které Putinovi přinesly popularitu. Krym 2014 · s. 172 a s. 447
19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence a 21 · Média v době na rozhraní
Vrabel vidí nálepky jako emoční spouštěče z repertoáru protivníka, Novák popisuje druhou stranu téhož jevu, kdy žádost o vyváženost vyvolá nálepku nástroje ruské hybridní války. nálepkování · s. 468 a s. 506
Novák popisuje nálepku nástroje ruské hybridní války pro každého, kdo žádá vyváženost, a Vrabel naopak chápe nálepkování jako nejmenší podobu emočního útoku z repertoáru protivníka. nálepkování · s. 468 a s. 506
2 · Demokracie: 4. července 2026 a 19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence
Doložený případ koordinované ruské kampaně, který Bárta uvádí jako důvod anulace prvního kola rumunských prezidentských voleb, odpovídá typu operací, který Vrabel popisuje. Rumunsko a TikTok · s. 58 a s. 470
15 · Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus a 19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence
Vrabel uvádí ruský metanarativ o dekadentním Západu, Zrno píše, že podobnou kritiku liberalismu vznášejí i azovští ideologové. dekadentní Západ · s. 412 a s. 467
20 · Poslední generace novinářů a 21 · Média v době na rozhraní
Půr uvádí důvěru ve zpravodajství České televize 59 % v roce 2026, Novák rozebírá krizi 2000 až 2001, kdy důvěra klesla na 49 %; jde o různé otázky a zdroje. důvěra v Českou televizi · s. 480 a s. 500
Novák rozebírá pokles na 49 % v krizi 2000 až 2001, Půr uvádí důvěru ve zpravodajství ČT 59 % v roce 2026; jde o odlišné otázky a zdroje, ne o jednu časovou řadu. důvěra v Českou televizi · s. 480 a s. 500
20 · Poslední generace novinářů a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Půr popisuje umělou inteligenci jako legitimizaci propouštění v médiích a Bruna uvádí odhad BCG pro Česko, že do roku 2035 zasáhne víc než 40 procent pracovních míst. umělá inteligence a práce · s. 483 a s. 593
19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence a 20 · Poslední generace novinářů
Půr popisuje, jak platformy omezily dosah médií a převzaly reklamu, Vrabel je označuje za psychologické multiplikátory síly bez odpovídající odpovědnosti. platformy a algoritmy · s. 469 a s. 479
5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ a 21 · Média v době na rozhraní
Novák cituje výzkum o jednostranném zpravodajství o Trumpovi a Kovář píše, že liberální média zlehčovala Trumpova rozhodnutí. média a Trump · s. 124 a s. 504
11 · Německo na geopolitické křižovatce a 21 · Média v době na rozhraní
Novák popisuje nekritické zpravodajství německých médií o uprchlické krizi 2015, autoři kapitoly o Německu považují dlouhodobé dopady migrační krize za nevyřešený problém. migrační krize · s. 315 a s. 510
15 · Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus a 21 · Média v době na rozhraní
Novák cituje Zrnův komentář k Jakubu Kalenskému a Zrno je autorem kapitoly o Ukrajině. Matyáš Zrno · s. 405 a s. 508
7 · Rusko – válka jako zlom a 22 · Medicína na rozhraní
Zima popisuje pokles porodnosti v Česku na zhruba 77 000 dětí, Svoboda uvádí porodnost ruských regionů od 0,9 dítěte na ženu v Leningradské oblasti po 2,71 v Čečensku. porodnost · s. 185 a s. 521
22 · Medicína na rozhraní a 26 · Boj v mysli: ke kořenům paradoxní existenciální pozice člověka
Zima označuje mentální zdraví a degenerativní choroby mozku za velkou výzvu a kapitola Horáčka, Grygarové a Kesnera se pohybuje na pomezí medicíny a neurovědy. mentální zdraví · s. 522 a s. 609
Horáček s kolegy píše o úzkosti z konečnosti u vážně nemocných a o psychedelické psychoterapii, Zima zdůrazňuje význam paliativní péče a důstojnosti na konci života. paliativní péče a smrt · s. 525 a s. 619
23 · Energie jako osud civilizace a 24 · Recyklace, energie, udržitelnost
Hašek uvádí podíl Číny na rafinaci lithia, kobaltu a vzácných zemin, Urbánek dává pro Čínu odlišná čísla, 60 až 70 % těžby a přibližně 90 % rafinace. kritické suroviny · s. 549 a s. 562
Urbánek dává pro Čínu 60 až 70 % těžby a přibližně 90 % rafinace, Hašek přes 80 % rafinace vzácných zemin; čísla měří různé fáze a odlišné materiály. podíl Číny na surovinách · s. 549 a s. 562
23 · Energie jako osud civilizace a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Hašek ukazuje, kolik elektřiny datová centra spotřebují, Bruna uvádí, že čipy jediné společnosti, Nvidie, pohánějí přes osmdesát procent tréninku umělé inteligence. datová centra a trénink AI · s. 550 a s. 601
Bruna uvádí, že dotazy putují do datových center ve Virginii a Oregonu, Hašek dokládá, kolik elektřiny datová centra spotřebují a že síťová kongesce je lokálním limitem. datová centra a energie · s. 550 a s. 602
8 · O malých armádách a jejich realistickém obranném plánování a 24 · Recyklace, energie, udržitelnost
Urbánek uvádí, že EU provozuje 12 typů tanků a USA jeden, Kofroň píše o redukci aktivních tankových sil v Česku na 31 kusů. tanky a obrana · s. 202 a s. 567
13 · Blízký východ na rozhraní a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Bruna popisuje koncentraci výpočetní infrastruktury u tří firem a Steininger uvádí, že íránské drony poprvé zasáhly datová centra Amazon Web Services v Emirátech. datová centra jako cíl · s. 366 a s. 601
12 · Quo vadis, EU? a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Bruna popisuje Evropu jako digitálního nájemníka a Čepová píše, že Evropa umělou inteligenci raději reguluje, než aby ji vytvářela. Evropa a umělá inteligence · s. 336 a s. 602
19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Bruna varuje, že umělá inteligence dramaticky zlevňuje výrobu přesvědčivých lží, Vrabel popisuje, jak umělá inteligence obsluhuje celý řetězec vlivové operace. AI v informačních operacích · s. 470 a s. 597
22 · Medicína na rozhraní a 25 · Digitální nevolník, nebo operátor
Bruna řeší, co se stane s člověkem, kterému AI vezme práci, Zima trvá na tom, že AI v medicíně nenahrazuje lidský faktor. AI a lidský faktor · s. 519 a s. 592
25 · Digitální nevolník, nebo operátor a 26 · Boj v mysli: ke kořenům paradoxní existenciální pozice člověka
Autoři popisují útěšnou iluzi, že náš život má smysl, a Bruna tvrdí, že umělá inteligence má potenciál změnit smysl života tím, že zasahuje do práce. smysl života · s. 591 a s. 609
18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací a 26 · Boj v mysli: ke kořenům paradoxní existenciální pozice člověka
Autoři spojují pocit blízkosti ve skupině s oxytocinem a afiliačním mozkem, Rod uvádí potřebu patřit do skupiny jako princip, jímž manipulace působí. potřeba patřit ke skupině · s. 450 a s. 614