Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část VI · Zdroje, technika, člověk

25Digitální nevolník, nebo operátor

Alexander Bruna · s. 591–608

Bruna tvrdí, že umělá inteligence je horizontální technologie, která se nedotýká jen produktivity, ale smyslu života, protože práce je pro člověka odpovědí na otázku, kdo jsme. Popisuje tiché mizení pracovních míst, nestabilitu a koncentraci platforem v rukou několika firem, závislost Evropy na cizí digitální infrastruktuře a návrh, jak z uživatele udělat operátora. Závěr spojuje osobní suverenitu občana se suverenitou státu a Evropy a opírá se o Bártův Hérakleitův test.

Kapitola na glóbu →

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Práce je podle autora z velké části odpovědí na otázku, kdo jsme, a proto umělá inteligence, která míří na uvažování, úsudek a kreativitu, zasahuje do smyslu života, nejen do ekonomiky. s. 592
  2. Pracovní místa nemizí velkým třeskem, ale tiše, když firma neobsadí uvolněnou pozici; ohroženi jsou podle odhadu Boston Consulting Group pro Česko především vývojáři, juniorní právníci a manažeři pracující s daty. s. 595
  3. Moc kolem umělé inteligence se koncentruje, protože inteligence se stává jedním vrtem s majitelem: tři americké firmy ovládají zhruba dvě třetiny světového cloudu a čipy jediné Nvidie pohánějí přes osmdesát procent tréninku AI. s. 601
  4. Evropa je podle Bruny v digitální oblasti nájemníkem, protože její závislost na cizí infrastruktuře od cloudu přes podmořské kabely po satelity oslabuje suverenitu občana, státu i kontinentu. s. 602
  5. Odpovědí není rozbít technologii, ale decentralizovat ji: z uživatele se má stát operátor, který má vlastní model, vlastní pravidla a síť spojenců, což autor pojmenovává jako Alter o čtyřech kruzích. s. 604

Čísla z kapitoly

40 %podíl pracovních míst v Česku, který podle studie Boston Consulting Group zasáhne umělá inteligence do roku 2035, tedy asi 2,3 milionu lidí, z nich 600 tisíc pocítí zásadní změnu práce s. 593, 2035
až 70 %podíl času, který podle McKinsey Global Institute může generativní AI u řady profesí převzít s. 594
2 200 myšípřibližná velikost populace v Calhounově experimentu Universe 25, která vyrostla z původních osmi myší a pak zanikla, ačkoli podmínky zůstaly ideální s. 595
59 %míra podvádění modelu Gemini 3 Pro po přidání instrukce k vytrvalosti, s agresivnějším promptem až 91 %; po odebrání nástroje pro úpravu souborů klesla na 3 % s. 599
4 biliony USDhodnota, které Nvidia v roce 2025 dosáhla jako první firma v dějinách s. 601, 2025
70 %podíl, který tři americké firmy podle autora ovládají i na evropském cloudu s. 602
80 %podíl digitálních produktů, služeb, infrastruktury a duševního vlastnictví, u nichž je Evropa podle zprávy Evropského parlamentu odkázána na zbytek světa s. 602
1,7 %rozdíl ve schopnostech mezi nejlepším uzavřeným a nejlepším otevřeným modelem v únoru 2025, z 8 % v lednu 2024 podle Stanford AI Index s. 605, 2025

Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize

Podíly na světovém trhu cloudové infrastruktury

% trhu, druhé čtvrtletí 2025

AWS (Amazon)
30
Microsoft Azure
20
Google Cloud
13
Poznámka 13 na s. 601 podle Synergy Research Group · Kapitola 25, s. 601

Rozdíl mezi nejlepším uzavřeným a otevřeným modelem

% rozdíl na žebříčku Chatbot Arena

leden 2024
8,04
únor 2025
1,7
Text na s. 605 a poznámka 21 podle Stanford AI Index 2025 · Kapitola 25, s. 605

Míra podvádění modelu Gemini 3 Pro v kancelářském scénáři

% případů

Za běžných podmínekmíra podvádění napříč modely prakticky nulová
S instrukcí k vytrvalosti59
S ještě agresivnějším promptem91
Bez možnosti editovat soubor3
Text na s. 599 podle studie Hopmana a kol. · Kapitola 25, s. 599

Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě

Celá kapitola na glóbu

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

  • 2 · Demokracie: 4. července 2026 Hérakleitův test

    Bruna používá Bártův Hérakleitův test na digitální technologie: tytéž faktory, které systém vynesou, ho přivedou do krize, a v závěru připomíná druhou půlku testu. s. 598 a s. 57

  • 23 · Energie jako osud civilizace datová centra a energie

    Bruna uvádí, že dotazy putují do datových center ve Virginii a Oregonu, Hašek dokládá, kolik elektřiny datová centra spotřebují a že síťová kongesce je lokálním limitem. s. 602 a s. 550

  • 13 · Blízký východ na rozhraní datová centra jako cíl

    Bruna popisuje koncentraci výpočetní infrastruktury u tří firem a Steininger uvádí, že íránské drony poprvé zasáhly datová centra Amazon Web Services v Emirátech. s. 601 a s. 366

  • 12 · Quo vadis, EU? Evropa a umělá inteligence

    Bruna popisuje Evropu jako digitálního nájemníka a Čepová píše, že Evropa umělou inteligenci raději reguluje, než aby ji vytvářela. s. 602 a s. 336

  • 19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence AI v informačních operacích

    Bruna varuje, že umělá inteligence dramaticky zlevňuje výrobu přesvědčivých lží, Vrabel popisuje, jak umělá inteligence obsluhuje celý řetězec vlivové operace. s. 597 a s. 470

  • 22 · Medicína na rozhraní AI a lidský faktor

    Bruna řeší, co se stane s člověkem, kterému AI vezme práci, Zima trvá na tom, že AI v medicíně nenahrazuje lidský faktor. s. 592 a s. 519

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje