Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část VI · Zdroje, technika, člověk

23Energie jako osud civilizace

Miroslav Hašek · s. 535–560

Hašek chápe energetiku jako podmínku existence civilizace, nikoli jako jeden z jejích sektorů, a čte dějiny energetických přechodů i dnešní transformaci optikou Bártova Hérakleitova principu: zdroje, které systém vynesly, zakládají jeho slabiny. Rozebírá protichůdné evropské cíle, EROI, jadernou energetiku, uzavření Hormuzského průlivu v roce 2026, nový hlad po elektřině kvůli umělé inteligenci a limity sítí. Dochází k závěru, že energie není osud, ale hranice možností, a že o výsledku transformace rozhodne institucionální a politická kapacita, ne technologie.

Kapitola na glóbu →

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Energetika není sektor vedle jiných, ale podmínka existence všeho ostatního, a proto je každá velká změna energetického systému přestavbou civilizačních základů. s. 535
  2. Podle Hérakleitova principu zakládají zdroje, které civilizaci vynesly, i její budoucí zranitelnost: uhlí klimatický dluh, ropa geopolitiku exportérů, plyn závislost z roku 2022 a obnovitelné zdroje závislost na kritických minerálech. s. 537
  3. Evropa musí zároveň řídit čtyři protichůdné cíle, tedy dekarbonizaci, konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a sociální udržitelnost, a žádná vláda tuto kvadraturu kruhu nevyřešila, protože vyřešit ji nelze. s. 541
  4. Umělá inteligence a datová centra vytvářejí nový hlad po elektřině a rozhodujícím limitem je lokální kapacita sítě; o tom, kdo dostane připojovací prioritu, se dosud rozhoduje implicitně přes ceny a čekací lhůty. s. 553
  5. Energie není osud ve smyslu determinismu, ale hranice možností, a výsledek transformace závisí na schopnosti demokratických institucí jednat přes hranice volebních cyklů. s. 556

Čísla z kapitoly

2 mil. barelů dennětok Hormuzským průlivem v březnu 2026 po jeho uzavření, před konfliktem přibližně 20 milionů barelů denně s. 549, 2026
126 USDcena ropy Brent za barel, kterou podle autora ropa v březnu 2026 překročila, a IEA situaci označila za největší narušení dodávek v historii trhu s. 549, 2026
950 TWhprojekce IEA z roku 2026 pro spotřebu datových center v roce 2030, z 485 TWh v roce 2025; rozsah scénářů do roku 2035 je 700 až 1 700 TWh s. 550, 2030
přes 80 %podíl Číny na světové rafinaci vzácných zemin, u lithia a kobaltu 65 až 70 % s. 549, 2023
40:1 až 80:1rozmezí EROI uhlí, které autor označuje za metodicky sporné a v poznámce za extrapolaci z dat 20. století s. 539
50 %podíl obnovitelných zdrojů na veřejné čisté výrobě elektřiny v Německu, který poprvé překročil tuto hranici v roce 2023 s. 542, 2023
10 až 15 letprůměrná doba od záměru po realizaci nového přenosového vedení v Evropě s. 552
835 MWvýkon Three Mile Island, jehož restart pro napájení datových center sjednal Microsoft v září 2024 formou dvacetiletého PPA s. 547, 2024

Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize

Energetická návratnost (EROI) podle zdrojů

poměr získané a vložené energie (x:1)

Uhlípodle autora metodicky sporné; poznámka 2 uvádí, že jde o extrapolaci z dat 20. století, ne o přímé měření britského uhlí · s. 539
40 až 80
Ropa v raném období masové těžbydnešní průměr je podle autora výrazně nižší, číslo neuvádí · s. 545
30 až 100
Větrné elektrárny na pevniněpři méně přísném vymezení systémové hranice i výše · s. 545
18 až 30
Fotovoltaikapro střední Evropu spíše 8:1 až 15:1 · s. 545
5 až 35
Jaderná energiepodle metodiky · s. 545
10 až 75

Práh 10: podle Lamberta, Halla a spolupracovníků potřebuje komplexní průmyslová ekonomika systémový EROI výrazně nad 10:1, kolem 5:1 stačí jen k přežití; autor tezi označuje za diskutovanou · s. 545

Text na s. 539 a 545, poznámka 2 na s. 539 · Kapitola 23, s. 545

Spotřeba elektřiny datových center

TWh za rok

2024zhruba 1,5 % globální spotřeby
415
2025růst o 17 %, datová centra pro AI o přibližně 50 %
485
2030projekce IEA z roku 2026, scénář, ne předpověď
950
2035rozsah napříč scénáři; srovnání: roční spotřeba Německa kolem 500 TWh
700 až 1 700
Text na s. 550 podle IEA · Kapitola 23, s. 550

Energetické profily evropských zemí podle Haška

různé metriky, nelze srovnávat v jedné řadě

Německoobnovitelné zdroje na veřejné čisté výrobě elektřiny poprvé nad 50 % v roce 2023; trvale vysoká průmyslová cena energie · s. 542
Franciejádro přibližně 60 až 70 % výroby elektřiny; odstávky 2021 až 2022, normalizace 2023 až 2024 · s. 543
ČeskoDukovany a Temelín kolem 40 % domácí výroby elektřiny · s. 543
Španělsko a Portugalskoobnovitelné zdroje opakovaně přes 80 % okamžité poptávky; výpadek 28. dubna 2025 · s. 544
Polskouhlí jako podmínka ekonomické existence průmyslových regionů, bez čísla · s. 543
Text na s. 542 až 544 · Kapitola 23, s. 542

Co se děje dálMimo knihu · z veřejných zdrojů · stav k 6. 10. 2026

Německo: první pololetí 2026 s rekordním podílem obnovitelných zdrojů

Podle Fraunhofer ISE (Energy-Charts) pokryly obnovitelné zdroje v prvním pololetí 2026 rekordních 58,5 % spotřeby elektřiny ze sítě (včetně ztrát), vítr dodal 67,4 TWh a fotovoltaika rekordních 43,2 TWh. Za celý rok 2025 činil tentýž podíl 55,5 %. Jde o podíl na spotřebě (zátěži sítě), ne o podíl na veřejné čisté výrobě, a pololetí a rok nelze přímo srovnávat.

58,5 %podíl obnovitelných zdrojů na zátěži (spotřebě ze sítě včetně ztrát), 1. pololetí 2026, rekord
55,5 %podíl obnovitelných zdrojů dodaných do veřejné sítě na zátěži, celý rok 2025
67,4 TWhvýroba z větru, 1. pololetí 2026 (1. pololetí 2025: 60,1 TWh)
43,2 TWhfotovoltaika dodaná do sítě, 1. pololetí 2026 (1. pololetí 2025: 39,3 TWh)
93,70 EUR/MWhprůměrná velkoobchodní cena na denním trhu, 1. pololetí 2026 (1. pololetí 2025: 86,64)

Navazuje na knihu, s. 542: Tvrzení, že podíl obnovitelných zdrojů na veřejné čisté výrobě elektřiny v Německu poprvé přesáhl 50 % v roce 2023; zde jsou novější hodnoty za 2025 a první pololetí 2026 v metrice podílu na zátěži.

Zdroj: Fraunhofer ISE, Öffentliche Nettostromerzeugung im ersten Halbjahr 2026 (Energy-Charts), 29. 7. 2026; Fraunhofer ISE, Stromerzeugung in Deutschland im Jahr 2025 (aktualizace 27. 8. 2026)

IEA: poptávka po elektřině v roce 2026 poroste o 3,6 %

Podle IEA poroste světová spotřeba elektřiny v roce 2026 o 3,6 % a v roce 2027 o 3,8 %, po 3,0 % v roce 2025; v roce 2027 má dosáhnout 30 700 TWh. Výroba z obnovitelných zdrojů má v roce 2026 předstihnout uhlí a jejich podíl na světové výrobě má stoupnout z 33 % v roce 2025 na 37 % do roku 2027. Dočasná ztráta téměř pětiny světových dodávek LNG zvedla ceny plynu v Evropě a Asii nejvýš od krize 2022 až 2023.

3,6 %předpověď růstu světové spotřeby elektřiny v roce 2026 (2027: 3,8 %, 2025: 3,0 %)
30 700 TWhpředpokládaná světová spotřeba elektřiny v roce 2027 (2025: 28 600 TWh)
33 % na 37 %podíl obnovitelných zdrojů na světové výrobě elektřiny, 2025 a 2027 (předpověď)
2 %předpokládaný růst spotřeby elektřiny v EU v roce 2026

Meziroční růst světové spotřeby elektřiny podle IEA

% meziročně

2025
3
2026 (předpověď)
3,6
2027 (předpověď)
3,8

Navazuje na knihu, s. 549: Pasáž o uzavření Hormuzu v roce 2026 a jeho dopadu na energetické trhy; IEA doplňuje pohled na elektřinu a plyn z července 2026.

Zdroj: IEA, Electricity Mid-Year Update 2026, Executive summary, 23. 7. 2026

Novinky k tématuTýdenní sledování otevřených konců kapitoly

2. 10. 2026

IEA: vývoz ropy z Blízkého východu se zotavil, toky produktů zůstávají omezené

Na videokonferenci lídrů G7 2. října ředitel IEA Fatih Birol uvedl, že dopady krize kolem Hormuzského průlivu na trhy zůstávají akutní, zejména u nafty. Vývoz ropy z Blízkého východu se podle něj výrazně zotavil, ale toky rafinovaných produktů jsou stále silně omezené, což zhoršují ukrajinské útoky na ruské rafinerie. Lídři G7 se podle BBC dohodli na koordinovaném uvolnění 100 milionů barelů ropy a nafty prostřednictvím IEA během čtyř měsíců, z toho významná část nafty v prvních 20 dnech.

Navazuje na knihu, s. 549: Kniha popisuje narušení dodávek ropy a LNG kvůli Hormuzu a IEA nyní uvádí, že se vývoz ropy zotavil, zatímco rafinované produkty zůstávají omezené (o LNG zpráva nehovoří).

Zdroj: IEA, Executive Director participates in G7 Leaders' meeting on energy security and markets, 2. 10. 2026; BBC News, G7 to release millions of barrels of oil and diesel after Trump threat

Všechny novinky

Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě

Celá kapitola na glóbu

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

  • 2 · Demokracie: 4. července 2026 Hérakleitův zákon

    Hašek přebírá Bártův Hérakleitův princip jako klíč k energetickým přechodům a Bárta jej uvádí jako zákon, podle něhož původní přednosti systému později přivodí jeho krizi. s. 537 a s. 57

  • 13 · Blízký východ na rozhraní Hormuz

    Hašek popisuje uzavření Hormuzského průlivu po úderu z 28. února 2026 a Steininger rozvádí následky, včetně toho, že plné toky se podle ADNOC neměly obnovit dřív než v roce 2027. s. 548 a s. 360

  • 24 · Recyklace, energie, udržitelnost kritické suroviny

    Hašek uvádí podíl Číny na rafinaci lithia, kobaltu a vzácných zemin, Urbánek dává pro Čínu odlišná čísla, 60 až 70 % těžby a přibližně 90 % rafinace. s. 549 a s. 562

  • 25 · Digitální nevolník, nebo operátor datová centra a trénink AI

    Hašek ukazuje, kolik elektřiny datová centra spotřebují, Bruna uvádí, že čipy jediné společnosti, Nvidie, pohánějí přes osmdesát procent tréninku umělé inteligence. s. 550 a s. 601

  • 11 · Německo na geopolitické křižovatce německý odchod od jádra

    Hašek rozebírá německou volbu dekarbonizace s cenou ruského plynu a vysokých cen energie, kapitola o Německu uvádí chronologii odstavení jaderných bloků do 15. dubna 2023. s. 542 a s. 303

  • 6 · Vzestup čínského draka Čína a suroviny

    Hašek připomíná, že geopolitická soutěž se přesouvá od nalezišť ke zpracovatelským řetězcům, Železný popisuje, jak Čína čtyři dekády budovala kontrolu nad těžbou a zpracováním kritických materiálů. s. 549 a s. 157

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje

Suroviny a ČínaEnergie a klimaTechnologie a moc