Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část I z 6

IRozklad řádu

Část I na mapě světa10 míst a událostí ze 4 kapitol; na glóbu i po kapitolách

Část I na glóbu →

Kapitoly

1Znovuzrození hříchuOndřej Neff · s. 19–28Spisovatel Ondřej Neff si klade otázku, zda je Evropa na vzestupu, nebo v úpadku, a ukazuje, že odpověď závisí na měřítku, z něhož se dívá. Evropu vidí jako mocensky poraženou, ale kulturně a technicky vítěznou, protože její způsob výroby a života přijal celý svět. Dnešní environmentalismus pak popisuje jako novodobé náboženství s vlastním pojmem hříchu, které může fungovat jako korektiv růstu.2Demokracie: 4. července 2026Miroslav Bárta · s. 31–61Bárta sleduje vznik demokracie od antických Athén po americkou a francouzskou revoluci a ukazuje, že stojí na třech pilířích: vzdělanosti, institucích s legitimitou a ekonomické úrovni. Dnešní radikalizaci Evropy, nástup technologických alternativ k demokracii a pokles důvěry vykládá jako oslabení těchto pilířů. Na otázku, zda demokracii ještě potřebujeme, odpovídá ano, ale vyžaduje péči, kterou podle něj nelze brát jako hotovou.3Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání?Karel Havlíček · s. 63–88Právní filozof Karel Havlíček hájí stát jako jedinou dlouhodobě udržitelnou formu organizace společnosti a tvrdí, že moderní demokratický a právní stát vnitřně vyhořel, protože se pokřivil výklad jeho základních pojmů. Podle něj čeká současný dysfunkční stát kolaps, ne zánik, a východiskem je návrat k původnímu smyslu demokracie a ke státu menšímu a blíž lidem, tedy fragmentárnímu.4Transformace může vyjít!Mojmír Hampl · s. 91–102Ekonom Mojmír Hampl vychází z toho, že Evropa přišla o tři příznivé větry, levnou ruskou energii, americký bezpečnostní deštník a tempo globalizace. Slovo kolaps podle něj klame, protože kolabuje to, co je nefunkční, a může tak předcházet obnově. Na příkladu pádu centrálně plánovaných ekonomik ukazuje, že systém bez cen, vlastnictví a soutěže se rozpadá zevnitř, a z toho vyvozuje naději pro dnešní Západ.