14Století Sykese a Picota
Lenka Hrabalová · s. 383–403
Hrabalová, arabistka a íránistka, líčí, jak se v letech 1915 až 1921 nad hlavami Arabů dělil Blízký východ mezi Británii a Francii, a sleduje, jak se z tohoto rámce vyvinuly slabé a jen donucením držené státy, jejich krize a návrat ke kmenovým, náboženským a milicionářským strukturám včetně Islámského státu. Pro budoucnost nevidí uspokojivé řešení, očekává cyklické vlny protestů, hybridní formy suverenity a rostoucí vliv životního prostředí a vody. Dochází k závěru, že Sykes a Picot dnešní Blízký východ nestvořili, jen pro něj položili rámec, ale že v paměti obyvatel regionu dohoda zůstává křivdou, která dál formuje jejich vztah k Západu i k sobě samým.
Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize
- O rozdělení Blízkého východu se rozhodlo bez Arabů: slibům daným Husajnovi stály proti Sykes-Picotova dohoda a Balfourova deklarace, emír Fajsal odešel z konference s prázdnou a v Arabech zůstal pocit zrady. s. 387
- Hranice nových států nebraly ohled na etnika, náboženství ani dějiny a mandátní správy využívaly vnitřní rozdělení, ale státy si časem získaly vlastní legitimitu a částečně i loajalitu občanů. s. 388
- Státy na bázi redistribuce zdrojů a represe byly podle autorky tvrdé v donucování a slabé v legitimitě; když zdroje došly, lidé se vrátili ke kmeni, klanu a náboženské skupině a z mocenského vakua v Iráku po roce 2003 vyrostly džihádistické milice. s. 394
- Pro budoucnost autorka čeká cyklické vlny protestů, další normalizaci nestátních aktérů a hybridní formy suverenity místo nových států; životní prostředí a voda budou patřit k hlavním faktorům a univerzální uspokojivé řešení podle ní neexistuje. s. 399
- Sykes a Picot dnešní Blízký východ nestvořili, jen pro něj položili rámec, a jejich význam je podle autorky nadhodnocován; rozhodující je však to, že obyvatelé regionu dohodu vnímají jako koloniální křivdu a ta dál formuje jejich myšlení. s. 401
Čísla z kapitoly
Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize
Od Damašského protokolu k dnešku: data, která autorka uvádí
časová osa, příklady z textu
| 1915 | arabští nacionalisté v Sýrii sepisují Damašský protokol a žádají nezávislost arabských území na jih od 37. rovnoběžky · s. 386 | |
|---|---|---|
| 1916 | emír Husajn se prohlašuje Králem arabských zemí (poznámka 8) · s. 386 | |
| 1917 | britský válečný kabinet schvaluje a zveřejňuje Balfourovu deklaraci · s. 387 | |
| leden 1919 | Fajsalova delegace ve Versailles, fotografie z jednání o budoucnosti Blízkého východu · s. 383 | |
| 1920 | konference v San Remu: Francie, Británie a Itálie se dohodly na rozdělení arabských území · s. 387 | |
| 1921 | Fajsal je korunován iráckým králem · s. 388 | |
| 1938 | arabské překlady Husajn-McMahonovy korespondence jsou zveřejněny až tehdy · s. 386 | |
| 1948 | vznik Izraele, první arabsko-izraelská válka a vysídlení Palestinců · s. 389 | |
| 1958 až 1961 | Sjednocená arabská republika Egypta a Sýrie · s. 390 | |
| květen 2003 | Bremerův rozkaz o rozpuštění irácké armády (poznámka 61) · s. 395 | |
| červen 2014 | členové ISIS buldozerem mažou hranici mezi Sýrií a Irákem · s. 394 | |
| leden 2026 | po čtrnácti letech zaniká Autonomní správa severní a východní Sýrie · s. 398 |
Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě
- Hranice po Sykesovi a Picotovi
ohnisko · s. 383
- Irák
ohnisko · s. 394
- Sýrie
ohnisko · s. 396
- Padá režim Bašára Asada v Sýrii
událost · 2024-12 · Damašek · s. 396
- Zaniká Autonomní správa severní a východní Sýrie
událost · 2026-01 · Kamišlí · s. 398
SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž
- 13 · Blízký východ na rozhraní Vznik dnešního uspořádání regionu
Steininger při výkladu o trasách a úžinách sám odkazuje na tuto kapitolu pro to, jak se po první světové válce rodilo politické uspořádání regionu, Hrabalová o něm říká, že Sykes-Picotova dohoda vytvořila rámec pro vznik států. s. 388 a s. 350
- 13 · Blízký východ na rozhraní Voda
Hrabalová popisuje Irák jako zemi, jejíž povrchová voda pochází z devadesáti procent ze zahraničí, Steininger vidí ve vodě strategickou surovinu, o niž se bude hrát stejně tvrdě jako kdysi o ropu, a ukazuje to na Íránu. s. 396 a s. 363
- 13 · Blízký východ na rozhraní Válka s Íránem a Hormuz
Hrabalová v době psaní popisuje válku jako pozastavenou, jednání jako uvízlá a Hormuz jako uzavřený; Steininger líčí, že červnové memorandum vydrželo tři týdny a v červenci se zhroutilo. Přesné datum psaní obou kapitol kniha neuvádí. s. 400 a s. 379
- 13 · Blízký východ na rozhraní Sýrie po Asadovi
Hrabalová popisuje obavy z vlády bývalého džihádisty aš-Šaraa a z nepotrestaných masakrů alavitů, Steininger vykládá pád Asada jako přesun mocenského těžiště, nikoli jako výhru demokracie nebo prohru jedné sekty. s. 396 a s. 376
- 3 · Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání? Sykes Picot jako příklad
Havlíček uvádí dopady Sykes-Picotovy dohody v poznámce jako klasický příklad řešení dávných historických reliktů, Hrabalová se ptá, nakolik je dohoda skutečnou příčinou dnešních problémů. s. 401 a s. 70
- 12 · Quo vadis, EU? Blízký východ jako sousední region
Čepová cituje, že migranti ze Středního a Blízkého východu jsou pro Evropu bezpečnostní hrozba, Hrabalová píše, že migrační krize let 2015 a 2016 připomněla, že region je naším blízkým sousedem. s. 400 a s. 334