3Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání?
Karel Havlíček · s. 63–88
Právní filozof Karel Havlíček hájí stát jako jedinou dlouhodobě udržitelnou formu organizace společnosti a tvrdí, že moderní demokratický a právní stát vnitřně vyhořel, protože se pokřivil výklad jeho základních pojmů. Podle něj čeká současný dysfunkční stát kolaps, ne zánik, a východiskem je návrat k původnímu smyslu demokracie a ke státu menšímu a blíž lidem, tedy fragmentárnímu.
Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize
- Stát je nejvyšší formou organizace společnosti a nic dlouhodobě udržitelného ho nenahradí, takže požadavek ochrany občana před státem je ve skutečnosti obranou před konkrétními orgány nebo vládou. s. 63
- Stát, který část vnějších funkcí přenese na nadstát nebo o ně přijde, se stává přechodným polostátem, jenž nemá šanci dlouhodobě přežít. s. 73
- Moderní demokratický a právní stát vnitřně vyhořel, protože mainstream vtiskl jeho pojmům nový obsah a zakryl původní smysl vlády většiny. s. 76
- Autor očekává kolaps současného porouchaného státu, ne jeho zánik, v souladu s Bártovým zákonem kolapsu a regenerace. s. 77
- Cestou k nápravě je fragmentární stát: čím větší stát, tím větší demokratický deficit, a demokracie je etalonem vzdálenosti mezi lidem a rozhodováním. s. 85
Čísla z kapitoly
Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě
- Ústavní soud shledává, že volební pravidla do Sněmovny porušují rovnost hlasů
událost · 2021-02-02 · Brno · s. 79, 80
SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž
- 2 · Demokracie: 4. července 2026 velikost státu
Havlíček vede stát k fragmentárnosti, Bárta chce snížit granularitu; oba usilují o menší celky, ale mluví o jiných úrovních, velikosti státu proti správním jednotkám uvnitř něj. s. 85 a s. 55
- 2 · Demokracie: 4. července 2026 zákon kolapsu a regenerace
Havlíček přebírá první z Bártových sedmi zákonů a opírá o něj očekávaný kolaps současného státu. s. 77 a s. 56
- 14 · Století Sykese a Picota Sykes Picot
Havlíček uvádí Sykes-Picotovu dohodu jako klasický příklad ztráty státních funkcí, Hrabalová ji rozebírá jako zdroj umělosti států regionu. s. 70 a s. 388
- 13 · Blízký východ na rozhraní Hormuz
Havlíček řadí střet v Hormuzu mezi spory o světový řád, Steininger popisuje, jak Írán průliv fakticky uzavřel. s. 70 a s. 360
- 12 · Quo vadis, EU? suverenita a EU
Havlíček varuje před přesunem suverenity na nadstát, Čepová si přeje Evropu, která nebude omezovat národní suverenitu, a mluví o silné Evropě silných národních států. s. 73 a s. 342