Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část I · Rozklad řádu

2Demokracie: 4. července 2026

Miroslav Bárta · s. 31–61

Bárta sleduje vznik demokracie od antických Athén po americkou a francouzskou revoluci a ukazuje, že stojí na třech pilířích: vzdělanosti, institucích s legitimitou a ekonomické úrovni. Dnešní radikalizaci Evropy, nástup technologických alternativ k demokracii a pokles důvěry vykládá jako oslabení těchto pilířů. Na otázku, zda demokracii ještě potřebujeme, odpovídá ano, ale vyžaduje péči, kterou podle něj nelze brát jako hotovou.

Kapitola na glóbu →

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Moderní demokracie vznikla z americké a francouzské revoluce, které poprvé zavedly psanou ústavu, dělbu moci, zastupitelskou vládu a nezcizitelná práva, i když v praxi mnohé vylučovaly. s. 43
  2. Technokratické hnutí, Yarvinovo neoreakční myšlení a Thielův projekt sdílejí nedůvěru v politickou rovnost a chtějí ji nahradit vládou kompetentních. s. 44
  3. Demokracie stojí na třech provázaných pilířích, vzdělanosti, institucích a jejich legitimitě a ekonomické úrovni, a oslabení jednoho podkopává ostatní. s. 53
  4. Radikalizace Evropy podle autora nevzniká spontánně, ale ze souhry socioekonomické úzkosti, politiky identity a dezinformační infrastruktury. s. 58
  5. Cestou ven je zásadně snížit granularitu státu, podpořit soukromé podnikání a obnovit demokracii zdola, od lidí s legitimitou na místní úrovni. s. 55

Čísla z kapitoly

72 %světové populace žije v zemích s autokratickou vládou, v roce 2004 to bylo 49 % s. 57, 2024
91 proti 88autokracií proti demokraciím podle V-Dem, poprvé za více než dvě desetiletí je autokracií víc s. 58, 2025
191 až 197 z 720křesel v Evropském parlamentu připadá krajně pravicovým a euroskeptickým stranám, tedy přibližně 27 % s. 57, 2024
28,85 %výsledek FPÖ v rakouských parlamentních volbách, poprvé v poválečné historii vítězství, 57 křesel s. 58, 2024
20,8 %výsledek AfD ve spolkových volbách 23. února 2025, druhá nejsilnější strana Bundestagu s. 58, 2025
22,8 %výsledek portugalské Chega v předčasných volbách, 60 křesel a druhá největší síla parlamentu s. 58, 2025
z 40 % pod 20 %pokles důvěry Američanů v Kongres mezi osmdesátými lety a rokem 2020 s. 52, 2020
méně než 50 000registrovaných členů všech českých parlamentních subjektů dohromady s. 53, 2026

Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize

Výsledky krajně pravicových stran v národních volbách 2024 až 2025

% hlasů

FPÖ, Rakouskoparlamentní volby, září 2024, 57 křesel
28,85
AfD, Německospolkové volby, 23. února 2025
20,8
Chega, Portugalskopředčasné volby, květen 2025, 60 křesel
22,8
Text na s. 58 (bez grafu) · Kapitola 2, s. 58

Mandáty vybraných frakcí v Evropském parlamentu po volbách 2024

mandátů

Patriots for Europetřetí nejsilnější síla
84
ECR
78
Renew
77
Europe of Sovereign Nations25 členů
25
Text na s. 58 (bez grafu) · Kapitola 2, s. 58

Členské základny českých parlamentních stran

členů

KDU-ČSLk roku 2026, přibližně
17 000
ODSk roku 2025, přibližně
12 000
SPDpřibližně
11 000
ANOkniha uvádí rozmezí 2 500 až 3 000, vynesen střed
2 750
TOP 09přibližně
2 200
STANpřibližně
2 200
Pirátipřibližně
1 200
Text na s. 53 a 54 (bez grafu) · Kapitola 2, s. 54

Novinky k tématuTýdenní sledování otevřených konců kapitoly

6. 10. 2026

Poprvé v čele německého zemského parlamentu stanul poslanec AfD

Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil v úterý 6. října předsedou Tobiase Rausche z AfD. Podle agentury DPA ho podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti a pět se zdrželo. Je to první případ, kdy politik AfD vede některý německý zemský parlament. Podle BBC AfD v zářijových volbách o tři mandáty nezískala většinu a Rausche podpořilo také devět poslanců jiných stran.

Navazuje na knihu, s. 58: Kniha popisuje AfD jako stranu, která je v některých spolkových zemích nejsilnější, a po zářijových volbách v Sasku-Anhaltsku nyní poprvé získala i vedení zemského sněmu.

Zdroj: BBC News, AfD candidate elected speaker of German regional parliament for first time, 6. 10. 2026; ČT24, Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Všechny novinky

Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě

Celá kapitola na glóbu

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

  • 11 · Německo na geopolitické křižovatce AfD

    Bárta uvádí AfD jako výsledek voleb 20,8 %, kapitola o Německu jako řadu zemských průzkumů, tedy jiné metriky téhož jevu. s. 58 a s. 316

  • 11 · Německo na geopolitické křižovatce Hérakleitův zákon

    Bárta formuluje Hérakleitův zákon, kapitola o Německu jím vykládá, že faktory německého vzestupu byly tytéž, které přivedly zemi do krize. s. 56 a s. 301

  • 23 · Energie jako osud civilizace Hérakleitův zákon

    Hašek přenáší Hérakleitův princip na energetiku a Hormuz: integrace trhů, která snižovala náklady, se v krizi obrací proti systému. s. 56 a s. 549

  • 25 · Digitální nevolník, nebo operátor Hérakleitův test

    Bruna použil Bártův test na umělou inteligenci a výpočetní výkon: tytéž faktory, které systém vynesou, ho nakonec přivedou do krize. s. 56 a s. 598

  • 5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ technologičtí oligarchové

    Bárta rozebírá Thielovu a Yarvinovu představu vlády kompetentních, Kovář tytéž lidi řadí do okolí druhé Trumpovy administrativy. s. 44 a s. 121

  • 3 · Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání? velikost státu

    Bárta chce snížit granularitu státu, Havlíček vede stát k fragmentárnosti; oba chtějí menší celky, ale mluví o jiných úrovních, správních jednotkách proti velikosti státu. s. 55 a s. 85

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje

Technologie a mocEvropa pod tlakem