Část IV z 6
IVOhniska
Část IV na mapě světa110 míst a událostí ze 5 kapitol; na glóbu i po kapitolách
Část IV na glóbu →Kapitoly
13Blízký východ na rozhraníMichal Steininger · s. 347–380Steininger tvrdí, že války a krize na Blízkém východě jsou jen příznaky a že region ve skutečnosti přetváří pět pomalých sil: nalomená důvěra v americkou bezpečnostní záruku, vzestup regionálních mocností, boj o kontrolu tras a koridorů, voda jako strategická surovina a příprava na svět po ropě. Na příkladech Abkajku z roku 2019, Hormuzu a Rudého moře, odsolovacích stanic, datových center a soupeření Saúdské Arábie, Emirátů, Turecka, Íránu a Izraele ukazuje, že bohatství regionu i jeho zranitelnost vyrůstají ze stejných míst. Dochází k závěru, že konkrétní vítězové a poražení se změní, ale dokud platí, že spolehlivá vnější záruka nepřišla a ropě dochází čas, tyto síly rozhodují dál, ať válka roku 2026 dopadne jakkoli.14Století Sykese a PicotaLenka Hrabalová · s. 383–403Hrabalová, arabistka a íránistka, líčí, jak se v letech 1915 až 1921 nad hlavami Arabů dělil Blízký východ mezi Británii a Francii, a sleduje, jak se z tohoto rámce vyvinuly slabé a jen donucením držené státy, jejich krize a návrat ke kmenovým, náboženským a milicionářským strukturám včetně Islámského státu. Pro budoucnost nevidí uspokojivé řešení, očekává cyklické vlny protestů, hybridní formy suverenity a rostoucí vliv životního prostředí a vody. Dochází k závěru, že Sykes a Picot dnešní Blízký východ nestvořili, jen pro něj položili rámec, ale že v paměti obyvatel regionu dohoda zůstává křivdou, která dál formuje jejich vztah k Západu i k sobě samým.15Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismusMatyáš Zrno · s. 405–414Zrno na třech tématech, zbraních, průmyslu a nacionalismu, líčí, co podle něj válka na Ukrajině odhalila. Evropa po roce 1945 uvěřila, že mír je trvalý, zredukovala armády a vlastní regulací (ESG, sociální taxonomie, zelená legislativa) oslabila zbrojní průmysl, zatímco na Ukrajině se nacionalismus změnil z okrajového jevu v pragmatický a podle autora inkluzivní tmel obrany. Autor nezamlčuje ani kontroverzní stránku, zejména azovskou ideologii, a ptá se, co po válce udělají lidé, kteří získali morální kredit na frontě.16Latinská Amerika věčně na rozhraníFrantišek Kalenda · s. 417–427Kalenda vysvětluje, že pravicová vlna, která od roku 2022 přinesla vítězství konzervativních národovců v řadě zemí Latinské Ameriky (autor jich ve výčtu uvádí jedenáct), je jen další výkyv kyvadla, jež se od konce osmdesátých let kýve od neoliberalismu k chávistickému socialismu a zpět. Příčiny vidí v závislosti na vývozu surovin a na Číně, v organizovaném zločinu a v blížící se demografické krizi, které žádná politická síla neřeší. Dochází k tomu, že region má obrovský potenciál, ale zřejmě znovu promešká příležitost a stane se hřištěm velmocí.17Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhalyMiroslav Zámečník · s. 429–435Ekonom Zámečník na příkladu Srí Lanky, Zimbabwe a Jihoafrické republiky rozebírá, jak se kdysi funkční a potenciálně bohaté země dostaly ke znakům padlého státu. Společné chyby vidí v populismu, nezodpovědných financích, tištění peněz, politické kontrole ekonomiky a čínských půjčkách. Srovnání Jihoafrické republiky s Botswanou a Namibií ho vede k závěru, že rozhoduje kvalita správy po přechodu k demokracii, ne dědictví minulosti.
Kam část vedeKapitoly jiných částí, se kterými tahle část sdílí téma
7 · Rusko – válka jako zlom5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“24 · Recyklace, energie, udržitelnost11 · Německo na geopolitické křižovatce6 · Vzestup čínského draka2 · Demokracie: 4. července 202623 · Energie jako osud civilizace9 · Británie v čase „na rozhraní“3 · Stát a právo – vyhoření a zmrtvýchvstání?12 · Quo vadis, EU?8 · O malých armádách a jejich realistickém obranném plánování