Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část IV · Ohniska

16Latinská Amerika věčně na rozhraní

František Kalenda · s. 417–427

Kalenda vysvětluje, že pravicová vlna, která od roku 2022 přinesla vítězství konzervativních národovců v řadě zemí Latinské Ameriky (autor jich ve výčtu uvádí jedenáct), je jen další výkyv kyvadla, jež se od konce osmdesátých let kýve od neoliberalismu k chávistickému socialismu a zpět. Příčiny vidí v závislosti na vývozu surovin a na Číně, v organizovaném zločinu a v blížící se demografické krizi, které žádná politická síla neřeší. Dochází k tomu, že region má obrovský potenciál, ale zřejmě znovu promešká příležitost a stane se hřištěm velmocí.

Kapitola na glóbu →

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Pravicová vlna od roku 2022 podle autora neznamená trvalý posun doprava, ale jen další dočasné naklonění kyvadla, které se od pádu diktatur v osmdesátých letech překotně kýve z jedné strany na druhou. s. 418
  2. Noví „mesiáši“ na obou stranách spektra nepřinášejí slibovanou prosperitu ani stabilitu, výjimkou jsou jen autoritáři jako Bukele; Mileiho liberalizace zklamala (dezinflace se zadrhla, nezaměstnanost roste) a Argentinci podle autora pravděpodobně znovu vyzkouší socialistický recept. s. 421
  3. Základním systémovým problémem je hospodářský model: státy jsou dosud primárně vývozci surovin a zemědělských produktů, závislí na cenách komodit a na vývozu do Číny, která se v Jižní Americe stala již v roce 2015 největším obchodním partnerem. s. 422
  4. Druhým systémovým problémem je organizovaný zločin: represe selhala všude kromě Salvadoru, kde stála masové věznění a oslabení demokracie, a levicové dohody s gangy i mírový proces v Kolumbii dopadly stejně špatně; násilí se šíří i do dříve bezpečných zemí. s. 423
  5. Autor čeká, že Latinská Amerika příležitost, kterou jí dává soupeření velmocí, znovu promešká a stane se hřištěm velmocí; při neřešení strukturálních problémů se podle něj může část kontinentu přiblížit chaosu a rozkladu státu, jaký zažívá Haiti. s. 426

Čísla z kapitoly

11 zemípočet zemí ve výčtu kapitoly, kde od roku 2022 zvítězili pravicoví kandidáti (kniha číslo sama nepíše, jde o počet jmen ve výčtu) s. 417, 2022
padesát tisíchlasů rozhodlo o vítězství Keiko Fujimoriové nad levicovým exministrem Robertem Sánchezem v peruánských prezidentských volbách s. 417, 2026
bezmála 8 milionůlidí uteklo z Venezuely od roku 2015, což je podle autora zdaleka největší uprchlická krize v latinskoamerické historii s. 419, 2015
2015rok, kdy se Čína stala největším obchodním partnerem Jižní Ameriky a nahradila Spojené státy s. 422, 2015
přes sto tisíclidí je v Latinské Americe zavražděno každý rok s. 423
120 tisíclidí je podle autora v Salvadoru uvězněno, skoro 2 procenta populace s. 423
více než devět tisícvražd v Ekvádoru, mezi lety 2024 a 2025 nárůst o třetinu s. 424, 2025
2048rok, od nějž (nejpozději) začne klesat počet obyvatel Brazílie; v Chile má podle projekcí pokles začít už v roce 2036, o stranu dál s. 424, 2048

Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize

Počet vražd v roce 2025: Ekvádor, Nizozemsko a Česko

vražd

Ekvádorvíce než devět tisíc, žije tam přes 17 milionů obyvatel; mezi lety 2024 a 2025 nárůst o třetinu
9 000
Nizozemskosrovnatelně velká země, rok 2025
98
Českodesetimilionová země, rok 2025
59
Poznámka pod čarou 12 na s. 424 (jen text, kniha k tomu nemá graf ani tabulku); u Ekvádoru kniha uvádí „více než devět tisíc“, hodnota 9000 je dolní hranice · Kapitola 16, s. 424

Novinky k tématuTýdenní sledování otevřených konců kapitoly

4. 10. 2026

V Brazílii rozhodne druhé kolo, v prvním vede Flávio Bolsonaro

V neděli 4. října se v Brazílii konalo první kolo prezidentských voleb. Podle konečných výsledků, které cituje ČT24, získal pravicový senátor Flávio Bolsonaro 47,03 procenta a úřadující prezident Lula da Silva 45,16 procenta. Žádný kandidát nepřekročil 50 procent, takže o prezidentovi rozhodne druhé kolo 25. října. Podle BBC měla Bolsonarova Liberální strana v dosud sečtených výsledcích nejvíce zvolených guvernérů, senátorů i poslanců.

Navazuje na knihu, s. 417: Kniha uvádí, že by se letos k pravicovým vítězstvím v Latinské Americe mohla přidat Brazílie, a první kolo vyhrál pravicový kandidát, ale rozhodnuto je až 25. října.

Zdroj: ČT24, Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb, 5. 10. 2026; BBC News, Right-wing Flávio Bolsonaro wins first round of Brazil election

Všechny novinky

Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě

Celá kapitola na glóbu

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

  • 5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ Zatčení Madura a Kuba

    Kovář popisuje zatčení Madura americkou armádou jako vyvrcholení boje proti kartelům s důsledky pro Kubu; Kalenda tentýž krok vykládá tak, že USA mohou čas od času zasáhnout v regionu, ale jejich vliv na velké státy je omezený a nátlak ztrácí efektivitu. s. 425 a s. 124

  • 6 · Vzestup čínského draka Čína a kritické suroviny

    Železný popisuje čínskou kvazimonopolní kontrolu nad těžbou a zpracováním kritických materiálů, Kalenda doplňuje, že Brazílie má po Číně druhé největší zásoby vzácných zemin a že region má suroviny pro nejvyspělejší technologie. s. 425 a s. 157

  • 17 · Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhaly Čína jako partner a věřitel

    Kalenda uvádí Čínu jako největšího obchodního partnera Jižní Ameriky od roku 2015, Zámečník ukazuje druhou stranu téže strategie v Africe, kde čínské projektové půjčky jistí budoucí výnosy z těžby (Kongo, Angola, Zimbabwe). s. 422 a s. 432

  • 7 · Rusko – válka jako zlom Demografický propad

    Svoboda popisuje demografický propad Ruska a rozdíly mezi regiony, Kalenda upozorňuje, že i Latinská Amerika po poklesu porodnosti čelí stárnutí, v Brazílii klesla porodnost pod úroveň USA a Francie. s. 424 a s. 185

  • 2 · Demokracie: 4. července 2026 Pád demokracií v Latinské Americe

    Bárta uvádí rozpad demokratických režimů v Latinské Americe sedmdesátých let jako příklad toho, že hospodářské obtíže rozkládají demokracii, Kalenda píše o témže období jako o studenoválečných juntách a o pádu diktatur v osmdesátých letech, od nějž se kyvadlo kýve. s. 418 a s. 52

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje

Suroviny a ČínaLidé a populace