Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Čtecí cesta 5 ze 7

Lidé a populace

Demografie jako tichý motor dějin: stárnoucí Evropa, české porodnice, ruský propad a latinskoamerická zkušenost, k tomu otázka, co se změní s umělou inteligencí.

5 kapitol · každý přechod je místo, kde se kapitoly v knize potkávají

  1. 25Digitální nevolník, nebo operátorČást VI · Alexander Bruna · s. 591–608Bruna tvrdí, že umělá inteligence je horizontální technologie, která se nedotýká jen produktivity, ale smyslu života, protože práce je pro člověka odpovědí na otázku, kdo jsme. Popisuje tiché mizení pracovních míst, nestabilitu a koncentraci platforem v rukou několika firem, závislost Evropy na cizí digitální infrastruktuře a návrh, jak z uživatele udělat operátora. Závěr spojuje osobní suverenitu občana se suverenitou státu a Evropy a opírá se o Bártův Hérakleitův test.

  2. Bruna řeší, co se stane s člověkem, kterému AI vezme práci, Zima trvá na tom, že AI v medicíně nenahrazuje lidský faktor. s. 592 a s. 519

  3. 22Medicína na rozhraníČást VI · Tomáš Zima · s. 517–534Zima popisuje, jak se medicína posouvá od tradiční péče k digitálnímu a personalizovanému zdravotnictví s umělou inteligencí, genomikou a robotikou, a zároveň rozebírá, co tento posun přináší do etiky a ekonomiky. Věnuje se stárnutí a poklesu porodnosti, zbytečným screeningům, overmedikaci a tržně motivovaným terapiím. Dochází k závěru, že budoucnost medicíny nezávisí jen na technologiích, ale na tom, zda je společnost využije ve prospěch člověka při zachování lidského rozměru péče.

  4. Neff připomíná osm miliard lidí na Zemi a očekávaný růst k deseti miliardám, po němž počet začne klesat, což Zima doplňuje o domácí pokles porodnosti a stárnutí. s. 521 a s. 26

  5. 1Znovuzrození hříchuČást I · Ondřej Neff · s. 19–28Spisovatel Ondřej Neff si klade otázku, zda je Evropa na vzestupu, nebo v úpadku, a ukazuje, že odpověď závisí na měřítku, z něhož se dívá. Evropu vidí jako mocensky poraženou, ale kulturně a technicky vítěznou, protože její způsob výroby a života přijal celý svět. Dnešní environmentalismus pak popisuje jako novodobé náboženství s vlastním pojmem hříchu, které může fungovat jako korektiv růstu.

  6. Neff vychází z růstu světové populace k deseti miliardám, Svoboda popisuje opačný případ, demografický propad Ruska zrychlený válkou. s. 26 a s. 185

  7. 7Rusko – válka jako zlomČást II · Karel Svoboda · s. 167–186Karel Svoboda rozebírá pět pilířů Putinova režimu, osobní autokracii, společenskou smlouvu blahobytu za loajalitu, propagandu, represe a zahraniční politiku velmocenské dominance, a ukazuje, jak je po únoru 2022 válka zatěžuje. Režim se podle něj zostřuje k otevřené diktatuře starého typu a ekonomika naráží na limity válečného hospodářství. Závěrem Putin stojí před dilematem: ukončit válku bez plného ovládnutí Ukrajiny znamená vzdát se velmocenského statusu, pokračovat vyčerpává zdroje.

  8. Svoboda popisuje demografický propad Ruska a rozdíly mezi regiony, Kalenda upozorňuje, že i Latinská Amerika po poklesu porodnosti čelí stárnutí, v Brazílii klesla porodnost pod úroveň USA a Francie. s. 185 a s. 424

  9. 16Latinská Amerika věčně na rozhraníČást IV · František Kalenda · s. 417–427Kalenda vysvětluje, že pravicová vlna, která od roku 2022 přinesla vítězství konzervativních národovců v řadě zemí Latinské Ameriky (autor jich ve výčtu uvádí jedenáct), je jen další výkyv kyvadla, jež se od konce osmdesátých let kýve od neoliberalismu k chávistickému socialismu a zpět. Příčiny vidí v závislosti na vývozu surovin a na Číně, v organizovaném zločinu a v blížící se demografické krizi, které žádná politická síla neřeší. Dochází k tomu, že region má obrovský potenciál, ale zřejmě znovu promešká příležitost a stane se hřištěm velmocí.