Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část IV · Ohniska

15Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus

Matyáš Zrno · s. 405–414

Zrno na třech tématech, zbraních, průmyslu a nacionalismu, líčí, co podle něj válka na Ukrajině odhalila. Evropa po roce 1945 uvěřila, že mír je trvalý, zredukovala armády a vlastní regulací (ESG, sociální taxonomie, zelená legislativa) oslabila zbrojní průmysl, zatímco na Ukrajině se nacionalismus změnil z okrajového jevu v pragmatický a podle autora inkluzivní tmel obrany. Autor nezamlčuje ani kontroverzní stránku, zejména azovskou ideologii, a ptá se, co po válce udělají lidé, kteří získali morální kredit na frontě.

Kapitola na glóbu →

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Naivitu Západu podle autora ukázal výrok Federiky Mogheriniové, že její generace věřila v trvalý mír, přitom válka je přirozený stav společnosti a období míru po roce 1945 je z historického hlediska výjimečná anomálie. s. 405
  2. Evropa si po studené válce zredukovala armády natolik, že dnes jen s námahou buduje minimum: Bundeswehr přišel o 95 procent tanků, britská armáda je nejmenší od napoleonských válek a Nizozemsko s Belgií tankové vojsko zrušily. s. 406
  3. ESG politiky bank a hrozba, že EU zařadí zbrojní průmysl do sociální taxonomie jako škodlivý, odřízly zbrojovky od kapitálu; po invazi Brusel narychlo otočil a banky své politiky přepisují, ale strukturální podfinancování podle autora Evropa dosud dohání. s. 408
  4. Ukrajinský nacionalismus je podle autora v praxi pragmatický a inkluzivní: z etnického se mění na občanský, spojuje i ruskojazyčné lidi a funguje jako tmel obrany. s. 411
  5. Autor připomíná i kontroverzní stránku, azovský integrální nacionalismus inspirovaný Doncovem, a ptá se, co po válce udělají „křižáci“ s morálním kreditem; zkušenosti s podobnými autoritářskými hnutími podle něj nedávají důvod k optimismu. s. 412

Čísla z kapitoly

5000 → 300tanků Bundeswehru, pokles o 95 procent; rok kniha neuvádí, jde o dlouhodobý pokles od konce studené války s. 406
90 %o tolik britská armáda snížila počet tanků s. 406
50 → 15funkčních fregat a torpédoborců Spojeného království od roku 1989, v nejhorších krizích je prý schopno nasazení jen kolem 4 lodí s. 406, 1989
850 → kolem 170bojových letadel britského Královského letectva s. 406
1000 → 0tanků Nizozemska na konci studené války a po zrušení tankového vojska v roce 2011; pro výcvik si pak pronajalo 18 německých tanků s. 406, 2011
sotva třetinaněmeckých tanků bylo kolem roku 2018 schopných okamžitého nasazení, ponorek žádná a stíhaček necelých deset s. 406, 2018
statisíceetnických Rusů žije na Ukrajině díky sovětskému dědictví a podle autora jim nikdo neubližuje s. 411

Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě

Celá kapitola na glóbu

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

  • 11 · Německo na geopolitické křižovatce Chronicky podfinancovaný Bundeswehr

    Zrno popisuje, jak Bundeswehr přišel o 95 procent tanků a kolem roku 2018 byla schopná nasazení sotva třetina techniky; Bárta a Kovář totéž vidí jako důsledek toho, že Německo nikdy nedosáhlo dvouprocentního cíle NATO, takže jejich výklad doplňuje příčinu, kterou Zrno nerozebírá. s. 406 a s. 320

  • 11 · Německo na geopolitické křižovatce Zbrojní průmysl a „pseudo etické překážky“

    Bárta a Kovář po německém obratu čekají, že zbrojní výroba v Evropě konečně poroste bez pseudo-etických překážek, Zrno ale ukazuje, odkud tyto překážky vzešly (ESG, sociální taxonomie) a že ztracená léta se doháněním podfinancování dosud projevují. s. 408 a s. 309

  • 8 · O malých armádách a jejich realistickém obranném plánování Armáda jako pojištění

    Kofroň u České republiky uvádí, že přílišná důvěra v bezpečí vedla k omezování obranných výdajů a velikosti armády; Zrno týž vzorec popisuje u evropských států jako zapomenuté pojištění, které není levné, ale je lepší ho mít. s. 407 a s. 206

  • 24 · Recyklace, energie, udržitelnost Evropské tanky a omezení zbrojního průmyslu

    Urbánek na příkladu tanků upozorňuje, že EU provozuje 12 různých typů tanků bez unifikace, Zrno popisuje související brzdu výroby: kvůli byrokracii a odporu místních je prakticky nemožné postavit novou halu nebo sklad munice. s. 410 a s. 567

  • 7 · Rusko – válka jako zlom Ruská propaganda a ukrajinský nacionalismus

    Svoboda uvádí, že ruská propaganda líčí válku jako pomoc Ukrajincům od fašistického režimu; Zrno tvrdí, že ukrajinský nacionalismus je naopak inkluzivní a ruskojazyčné obyvatele nešikanuje, přestože připouští kontroverzní proudy typu Azov. s. 411 a s. 183

  • 7 · Rusko – válka jako zlom Zbrojní průmysl a pracovní síla

    Svoboda popisuje, že ruský vojenský průmysl dostal absolutní prioritu a odsává pracovníky z civilních odvětví; Zrno popisuje opačnou stranu, Evropu, kde po roce 2022 při restartu výroby chybějí tisíce kvalifikovaných lidí od konstruktérů po svářeče. s. 407 a s. 180

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje

Energie a klima