Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část III · Evropa zblízka

9Británie v čase „na rozhraní“

Ondřej Šmigol · s. 213–251

Šmigol vysvětluje brexit z dlouhých historických linií: z občanské války 17. století, z geografie ostrova, z mýtu druhé světové války a ze ztráty velmocenského postavení po Suezu. Líčí, jak se spor o Evropu od Thatcherové po Maastricht změnil v dlouhou občanskou válku uvnitř Konzervativní strany, a popisuje chaos po referendu 2016. Dochází k tomu, že dnešní Británii dělí nové linie kolem migrace, náboženství a stagnující ekonomiky a že po komunálních volbách 2026 je politický systém otevřený a nikdo nedokáže říct, jak dopadne.

Kapitola na glóbu →

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Dnešní britské dělicí linie sahají do 17. století: spor kavalírů a kulatohlavců se podle autora opakuje ve sporu toryů a whigů a promítl se i do hlasování o brexitu. s. 215
  2. Britský odstup od Evropy vyrůstá z geografie a z mýtu osamocené Británie, k přihlášce do EHS ji ale dotlačil úpadek velmocenského postavení po suezském fiasku roku 1956. s. 222
  3. Boj o Maastrichtskou smlouvu trvale rozdělil Konzervativní stranu na euroskeptickou a proevropskou frakci a tento spor skončil až odchodem z EU v roce 2020. s. 231
  4. Na výsledku referenda se podle autora podílely imigrace po otevření pracovního trhu v roce 2004 i neústupnost EU, která Cameronovi nabídla jen kosmetické ústupky. s. 234
  5. Po brexitu zůstává Británie ve stagnující ekonomice a v nových sporech o migraci a náboženství a komunální volby 2026 rozbily dvoustranický systém, takže přichází období politické nestability. s. 249

Čísla z kapitoly

67,23 %hlasů pro setrvání v Evropském hospodářském společenství v referendu 1975 s. 223, 1975
1,5 milionulidí ze zemí „nové“ Evropy, kteří se mezi lety 2004 a 2009 přestěhovali do Británie s. 232, 2009
51,89 %hlasů pro odchod z EU v referendu 23. června 2016, proti bylo 48,11 % s. 236, 2016
432 : 202hlasů, kterými parlament 15. ledna 2019 odmítl brexitovou dohodu, největší vládní porážka v historii Dolní sněmovny s. 242, 2019
365 křeselzískali konzervativci ve volbách 12. prosince 2019, nejvíc od roku 1987 s. 245, 2019
411 mandátůzískali labouristé ve volbách v červenci 2024 při 33,7 % hlasů, konzervativci přišli o 251 poslanců s. 246, 2024
27 %celostátní podíl hlasů Reform UK v komunálních volbách 7. května 2026, paradoxně nejnižší hodnota, s jakou kdy strana tento přepočet vyhrála s. 248, 2026

Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize

Komunální volby v Anglii 7. května 2026: počet zastupitelů podle stran

zastupitelů

Reform UKz 5066 obsazených míst
1 454
Labouristéo 1496 méně než před volbami
1 068
Liberální demokratézhruba 844, o 155 víc
844
Konzervativciztráta 563
801
Zelenízisk 441
587
Text na s. 248 až 249 (kniha k tomu nemá graf ani tabulku) · Kapitola 9, s. 248–249

Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě

Celá kapitola na glóbu

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

  • 11 · Německo na geopolitické křižovatce Brexit jako začátek zlomu

    Bárta a Kovář řadí brexit mezi symboly konce liberálního uspořádání po studené válce, Šmigol ho vysvětluje hlavně domácími britskými liniemi a vnitrostranickým bojem. s. 236 a s. 294

  • 12 · Quo vadis, EU? Brexit a neústupnost EU

    Šmigol se ptá, nakolik brexit způsobila neústupnost Bruselu, Čepová popisuje výstupová jednání jako vedená bez flexibility a v duchu potrestání a uvádí, že Reform UK vede průzkumy. s. 234 a s. 341

  • 13 · Blízký východ na rozhraní Suez

    Pro Šmigola je suezské fiasko roku 1956 okamžikem, kdy Británie přestala být velmocí, u Steiningera je Suez po husijských útocích poloprázdný a symbol křehkosti dnešních obchodních cest. s. 222 a s. 378

  • 10 · Francie na rozhraní Brexit a Trump jako pozadí voleb 2017

    Černý řadí zvolení Macrona v roce 2017 do doby po brexitu a Trumpově zvolení jako opak populistické vlny, Šmigol líčí brexit jako výsledek britských domácích sporů o Evropu a imigraci. s. 236 a s. 272

  • 5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ Reform UK a krajní pravice

    Kovář vidí Reform UK jako součást vlny radikálních populistických hnutí vedle trumpismu, AfD a Národního sdružení, Šmigol jeho vzestup vysvětluje britskými příčinami včetně migrace a stagnace. s. 248 a s. 135

  • 18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací Referendum o brexitu a dezinformace

    Rod uvádí referendum o brexitu jako příklad masového šíření zavádějících informací na sociálních sítích, Šmigol výsledek vysvětluje kampaní Dominica Cummingse a obavami z imigrace. s. 236 a s. 447

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje