Přeskočit na obsah
Na rozhraní II
Část III · Evropa zblízka

10Francie na rozhraní

Ondřej Černý · s. 253–290

Černý představuje Francii jako laboratoř západního světa a dnešní krizi odvozuje z dlouhé tradice silného centralizovaného státu a z poválečného modelu růstu, který po ropných šocích přestal fungovat. Líčí, jak se dluh, napětí kolem migrace a integrace a nedůvěra k elitám spojily do rozpadu tradičního stranického systému a vzestupu Národního sdružení i radikální levice. Dochází k tomu, že prezidentské volby 2027 mohou uzavřít éru macronismu a že francouzské otázky budou řešit i další evropské demokracie.

Kapitola na glóbu →

Hlavní myšlenkyVlastními slovy, u každé strana v knize

  1. Francie je podle autora předstihovým ukazatelem evropského vývoje, protože migrace, zadlužení, polarizace i ztráta důvěry v instituce se tu projevují dříve a ostřeji než jinde. s. 254
  2. Silný centralizovaný stát byl po staletí zdrojem francouzské velikosti, ale poválečný model plánování a štědrého sociálního státu se po ropných šocích stal i příčinou úpadku. s. 261
  3. Republikánský integrační model podle autora narazil na limity: napětí kolem předměstí, islámu a identity se z okraje přesunulo do samého středu politiky. s. 271
  4. Veřejný dluh rostl za pravice, levice i středu a každá vláda narážela na společnost, která sociální jistoty považuje za nárok, takže reformy se odkládají. s. 275
  5. Prezidentské volby 2027 mohou podle autora definitivně uzavřít období macronismu a následné parlamentní volby potvrdit návrat k soupeření dvou velkých bloků, národně-konzervativního a levicového. s. 287

Čísla z kapitoly

více než 20vlád se ve Francii vystřídalo mezi lety 1946 a 1958 za Čtvrté republiky, než de Gaulle vytvořil Pátou s. 258, 1958
27,8 %hlasů získal Macron v prvním kole voleb 2022, Le Penová 23,1 % a Mélenchon 22 % s. 274, 2022
méně než 7 %hlasů dohromady získali v prvním kole 2022 socialisté a republikáni, strany, které se od roku 1958 střídaly u moci s. 274, 2022
41,5 %hlasů získala Le Penová ve druhém kole 2022, v roce 2017 to bylo 33,9 % s. 274, 2022
přes 30 %hlasů získalo Národní sdružení v evropských volbách 2024 a s výrazným náskokem porazilo kandidátku prezidenta s. 282, 2024
117,4 %HDP činil veřejný dluh ve třetím čtvrtletí 2025 (jinde v textu stojí 117 % a v době Barniera kolem 115 %) s. 278, 2025
okolo 36 %hlasů v prvním kole prezidentských voleb 2027 dávají Le Penové první průzkumy po rozsudku z 7. července 2026 s. 283, 2026

Data z kapitolyPřekreslená z tabulek a údajů v knize

Prezidentské volby 2022, první kolo: pět kandidátů

%

Emmanuel Macronprvní místo
27,8
Marine Le Penováo téměř dva body lepší než 2017
23,1
Jean-Luc Mélenchontěsně za Le Penovou
22
Valérie Pécresseová (Republikáni)
4,8
Anne Hidalgová (socialisté)
1,7
Text na s. 274 (kniha k tomu nemá graf ani tabulku) · Kapitola 10, s. 274

Průzkumy druhého kola 2027: zisk Marine Le Penové proti jednotlivým soupeřům

%

proti Jeanu-Lucu MélenchonoviMélenchon 33
67
proti Gabrielu AttaloviAttal 45
55
proti Édouardu PhilippoviPhilippe 49, jediná těsná výjimka
51
Text na s. 283 (první průzkumy po rozsudku z 7. 7. 2026, kniha neuvádí agenturu ani přesné datum) · Kapitola 10, s. 283

Na glóbuMísta a události kapitoly ve Světě na rozhraní; klepnutím se glóbus otevře přímo na místě

Celá kapitola na glóbu

SouvislostiS kterými kapitolami tahle mluví o tomtéž

  • 2 · Demokracie: 4. července 2026 Krajní pravice a volby do EP 2024

    Černý uvádí, že Národní sdružení v evropských volbách 2024 získalo přes třicet procent hlasů, Bárta k tomu dodává, že mezi voliči ve věku 18 až 24 let ho volilo 32 %. s. 282 a s. 58

  • 9 · Británie v čase „na rozhraní“ Thatcherová a Mitterrand

    Zatímco Británie po roce 1979 s Thatcherovou liberalizovala, Francie po roce 1981 svěřila moc levici s opačným programem znárodňování a pak se v roce 1983 obrátila k rozpočtové disciplíně. s. 263 a s. 225

  • 12 · Quo vadis, EU? Budoucnost EU po volbách 2027

    Černý připouští, že vítězství Marine Le Penové by urychlilo debatu o reformě EU, Čepová nečeká nový federalistický elán v Macronově stylu. s. 288 a s. 340

  • 23 · Energie jako osud civilizace Francouzská jaderná energetika

    Černý popisuje vznik jaderné energetiky jako součást gaullistické strategie autonomie, Hašek ji uvádí jako příklad státem řízené energetické soběstačnosti s vlastní formou zranitelnosti. s. 261 a s. 543

  • 5 · „Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“ Macron a Trump jako outsideři

    Kovář připomíná, že se Macron podobně jako Trump prezentoval jako někdo mimo establishment, Černý líčí Macrona z roku 2017 jako kandidáta, který nebyl spojen ani s klasickou pravicí, ani s tradiční levicí. s. 272 a s. 108

Kapitola na mapě knihy

Na čtecích cestáchKudy se z této kapitoly knihou pokračuje