Část V z 6
VBitva o vnímání světa
Část V na mapě světa2 míst a událostí ze 4 kapitol; na glóbu i po kapitolách
Část V na glóbu →Kapitoly
18Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulacíZdeněk Rod · s. 439–464Rod vymezuje pojmy od dezinformace přes malinformaci po propagandu a vede čtenáře od babylonského příběhu o Noemovi přes knihtisk a telegraf po deepfaky a jazykové modely. Vysvětluje, proč lidé manipulacím podléhají a jak jejich šíření zrychlují algoritmy a sociální sítě. Dochází k závěru, že je nelze vymýtit, jen zvládat souhrou strategické komunikace státu, fact-checkingu, monitoringu, kritického myšlení a nudgingu, přičemž hlavní roli musí hrát stát.19Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligenceFrantišek Vrabel · s. 465–476Vrabel vychází z jednoho vzorku z českého informačního prostoru, kde týž text vystupoval pod třiadvaceti identitami, a ukazuje, že zbraní není pravdivost sdělení, ale vyrobená iluze většinového názoru. Popisuje kognitivní válčení jako zlom oproti dezinformacím, jeho čtyřpatrovou architekturu, roli platforem a umělé inteligence a ruské operace Doppelgänger, Undercut a Overload. Dochází k závěru, že evropské nástroje postavené na ověřování obsahu a mediální gramotnosti mířily na jinou válku a že obrana má místo obsahu sledovat autenticitu a koordinaci šíření.20Poslední generace novinářůMichal Půr · s. 477–490Půr tvrdí, že tradiční média nezanikají kvůli zaujatosti novinářů, ale protože ztratila monopol na distribuci pozornosti a s ním i peníze z reklamy. Opírá se o Digital News Report 2026 a o české údaje, popisuje, jak platformy a generativní umělá inteligence odřezávají vydavatele od čtenářů, a ukazuje, že důvěra klesá v kategorii „média“, ne v konkrétní značky. Závěrem předpovídá, že přežijí jména s vlastním publikem, malá prémiová vrstva a s výhradami veřejná služba, zatímco hromadné inzercí placené zpravodajství pro všechny skončí.21Média v době na rozhraníKarel Novák · s. 491–516Novák, bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize, hájí požadavek objektivity a vyváženosti proti tvrzení, že dává stejný prostor vrahům i obětem. Na krizi České televize z přelomu let 2000 a 2001 ukazuje, jak ztráta odstupu zpravodajství podkopává důvěru, a přibližuje ji dnešnímu stavu médií, kde podle něj k poklesu důvěry přispívá rozpad informačního monopolu i aktivismus části novinářů. Epilog z března 2021 doplněný po invazi na Ukrajinu vymezuje, kdy se relativizace použít nedá.