Část VI z 6
VIZdroje, technika, člověk
Část VI na mapě světa12 míst a událostí ze 5 kapitol; na glóbu i po kapitolách
Část VI na glóbu →Kapitoly
22Medicína na rozhraníTomáš Zima · s. 517–534Zima popisuje, jak se medicína posouvá od tradiční péče k digitálnímu a personalizovanému zdravotnictví s umělou inteligencí, genomikou a robotikou, a zároveň rozebírá, co tento posun přináší do etiky a ekonomiky. Věnuje se stárnutí a poklesu porodnosti, zbytečným screeningům, overmedikaci a tržně motivovaným terapiím. Dochází k závěru, že budoucnost medicíny nezávisí jen na technologiích, ale na tom, zda je společnost využije ve prospěch člověka při zachování lidského rozměru péče.23Energie jako osud civilizaceMiroslav Hašek · s. 535–560Hašek chápe energetiku jako podmínku existence civilizace, nikoli jako jeden z jejích sektorů, a čte dějiny energetických přechodů i dnešní transformaci optikou Bártova Hérakleitova principu: zdroje, které systém vynesly, zakládají jeho slabiny. Rozebírá protichůdné evropské cíle, EROI, jadernou energetiku, uzavření Hormuzského průlivu v roce 2026, nový hlad po elektřině kvůli umělé inteligenci a limity sítí. Dochází k závěru, že energie není osud, ale hranice možností, a že o výsledku transformace rozhodne institucionální a politická kapacita, ne technologie.24Recyklace, energie, udržitelnostMojmír Urbánek · s. 561–590Urbánek, který se od roku 1991 věnuje recyklačním technologiím, provádí čtenáře dějinami recyklace od doby bronzové přes sklo, železo a papír po plasty a ukazuje, že recyklace vždy sledovala úsporu energie a surovin. Rozebírá stav evropského oceláře, šrotu, plastů, stavebního odpadu, pneumatik, fotovoltaiky, baterií a větrných lopatek a tvrdí, že tlak na dekarbonizaci bez ohledu na konkurenceschopnost přesouvá výrobu mimo Evropu a prohlubuje závislost na dovozu. Závěr staví na tom, že cirkulární ekonomika potřebuje lokální výrobu, a cituje Draghiho varování před úpadkem Evropy.25Digitální nevolník, nebo operátorAlexander Bruna · s. 591–608Bruna tvrdí, že umělá inteligence je horizontální technologie, která se nedotýká jen produktivity, ale smyslu života, protože práce je pro člověka odpovědí na otázku, kdo jsme. Popisuje tiché mizení pracovních míst, nestabilitu a koncentraci platforem v rukou několika firem, závislost Evropy na cizí digitální infrastruktuře a návrh, jak z uživatele udělat operátora. Závěr spojuje osobní suverenitu občana se suverenitou státu a Evropy a opírá se o Bártův Hérakleitův test.26Boj v mysli: ke kořenům paradoxní existenciální pozice člověkaJiří Horáček, Dominika Grygarová, Ladislav Kesner · s. 609–624Autoři vycházejí z toho, že vědomí vlastní konečnosti vyvolává v lidské mysli trvalou tíseň, kterou tlumí obranné mechanismy. Hledají její kořeny v evoluci vědomí od ornamentace těla, jeskynních maleb a pohřbů přes afiliační mozek po tvar lebky a mozkovou síť klidového stavu a odvozují ji z paradoxu, který vzniká, když člověk zaujme zároveň pozici pozorujícího a pozorovaného. Jako možná řešení uvádějí víru, epikurejský přístup, trénink všímavosti a psychedeliky asistovanou psychoterapii u vážně nemocných.
Kam část vedeKapitoly jiných částí, se kterými tahle část sdílí téma
1 · Znovuzrození hříchu2 · Demokracie: 4. července 202613 · Blízký východ na rozhraní6 · Vzestup čínského draka12 · Quo vadis, EU?7 · Rusko – válka jako zlom11 · Německo na geopolitické křižovatce8 · O malých armádách a jejich realistickém obranném plánování19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence18 · Informační džungle: jak přežít věk informačních manipulací