Část II z 6
IIVelmoci
Část II na mapě světa41 míst a událostí ze 4 kapitol; na glóbu i po kapitolách
Část II na glóbu →Kapitoly
5„Zlatý věk“ anebo „roky temnoty?“Martin Kovář · s. 107–139Martin Kovář sleduje proměny Spojených států od Trumpovy kandidatury v letech 2015 a 2016 po léto 2026, od prvního období přes comeback roku 2024 po druhou administrativu. Trumpa hodnotí jako byznysmena s transakční politikou, jehož zahraniční kroky, zejména válku proti Íránu, považuje za chaotické a nedotažené. Americký politický systém podle něj tlaku odolává a trumpismus přežije i samotného Trumpa.6Vzestup čínského drakaJan Železný · s. 141–162Jan Železný líčí, jak se čínská zahraniční politika od Tengova skrývání sil posunula přes Ťiangovu národní obrodu a Chuův mírový vzestup k asertivní reformě světového řádu za Si Ťin-pchinga, včetně sady globálních iniciativ. Ukazuje, že Peking dnes drží ekonomické páky, od exportní převahy po kontrolu kritických surovin a tlak na Tchaj-wan, a že Evropa je na to strategicky nepřipravena. Závěrem říká, že Evropa musí trojí označení Číny, partner, konkurent a systémový rival, převést na konkrétní politiky.7Rusko – válka jako zlomKarel Svoboda · s. 167–186Karel Svoboda rozebírá pět pilířů Putinova režimu, osobní autokracii, společenskou smlouvu blahobytu za loajalitu, propagandu, represe a zahraniční politiku velmocenské dominance, a ukazuje, jak je po únoru 2022 válka zatěžuje. Režim se podle něj zostřuje k otevřené diktatuře starého typu a ekonomika naráží na limity válečného hospodářství. Závěrem Putin stojí před dilematem: ukončit válku bez plného ovládnutí Ukrajiny znamená vzdát se velmocenského statusu, pokračovat vyčerpává zdroje.8O malých armádách a jejich realistickém obranném plánováníJan Kofroň · s. 189–207Jan Kofroň vysvětluje dilemata obranného plánování malých států: slabé zdroje, závislost na zahraničním zbrojním průmyslu a pokušení spoléhat se na spojence. Staví jednoduchý model podle závažnosti hrozby a přítomnosti přátelské mocnosti a ukazuje na něm, proč Česko po vstupu do NATO armádu smrštilo a přestavělo na expediční síly, zatímco Finsko zůstalo u konvenční obrany. Dnes podle něj musí Česko počty i zálohy znovu zvyšovat a poučit se z toho, že spoléhání na věčnou americkou ochranu byla chyba.
Kam část vedeKapitoly jiných částí, se kterými tahle část sdílí téma
13 · Blízký východ na rozhraní11 · Německo na geopolitické křižovatce2 · Demokracie: 4. července 202616 · Latinská Amerika věčně na rozhraní24 · Recyklace, energie, udržitelnost23 · Energie jako osud civilizace25 · Digitální nevolník, nebo operátor17 · Stejné chyby, stejné známky: příběh tří zemí, které (málem) selhaly19 · Od dezinformací ke kognitivní válce ve věku umělé inteligence1 · Znovuzrození hříchu15 · Poučení z Ukrajiny – zbraně, průmysl a nacionalismus